Lidé musí být na prvním místě! Mezinárodní iniciativa apeluje na propuštění osob zbavených svobody v důsledku ruské agrese

V dohledné době nelze vyloučit jednání mezi Ruskem, Ukrajinou a zástupci mezinárodních společenství, která by mohla vést k ukončení válečného konfliktu. Iniciátoři kampaně „People First“, jimiž jsou zástupci ukrajinské a ruské občanské společnosti, v této souvislosti usilují o prosazení jasného poselství: lidé musí být na prvním místě! Zatímco politické urovnání bude složitým a mnohostranným procesem, který může vyžadovat dlouholetá jednání, situace násilně vězněných lidí je mimořádně naléhavá a vyžaduje okamžité řešení. Největší prioritou diplomatického úsilí a dosažených dohod by proto mělo být propuštění všech osob zbavených svobody v důsledku válečného konfliktu.

„Oběťmi strašlivých následků války se staly již desítky milionů lidí. Mnoho z toho, co vzala válka, především lidské životy, nelze vrátit. O to důležitější je napravit to, co napravit lze. V první řadě to znamená vrátit svobodu těm, kteří o ni přišli kvůli válce,“ uvedl Oleg Orlov, bývalý politický vězeň, jeden z iniciátorů kampaně „People First“ a spolupředseda Centra na ochranu lidských práv Memorial, se kterým Gulag.cz úzce spolupracuje.

„Během válečných let jsem mluvila s mnoha přeživšími ruského zajetí, kteří mi vyprávěli, jak byli oni i další zajatci biti, mučeni elektrickými šoky a znásilňováni. Popisovali, jak jim byly trhány nehty, drcena kolena. Vyprávěli o tom, že jim bylo odpíráno jídlo a spánek, a že umírající neměli přístup k lékařské pomoci. Propuštění všech nezákonně zadržovaných osob a výměna všech válečných zajatců by měly být absolutní prioritou,” říká ukrajinská iniciátorka výzvy „People First“ Oleksandra Matvijčuk z Centra pro Občanské svobody, které společně s ruským Memorialem a běloruským disidentem Alesem Bjaljackým získalo Nobelovu cenu za mír v roce 2022.

Organizace Gulag.cz dlouhodobě monitoruje případy mužů a žen nespravedlivě pronásledovaných a vězněných ruským režimem. Jejich osudy přibližuje české veřejnosti prostřednictvím workshopů psaní dopisů na jejich podporu, pravidelným monitoringem a publikováním detailů jednotlivých případů a také formou výstav a besed. Zapojením do kampaně „People First“ chce Gulag.cz situaci ruských politických vězňů v českém prostředí akcentovat ještě více a usilovat o podporu iniciativy na úrovni představitelů státu a dalších zainteresovaných stran.

Aktuálně se veřejnost s konkrétními osudy ruských politických vězňů může seznámit prostřednictvím venkovní výstavy Putinova klec, která bude do konce července k vidění v Opavě, poté od 1. do 20. srpna 2025 v Kopřivnici a následovat budou zastavení v Příboře, Olomouci a na dalších místech. Na webu Gulag.cz je také zájemcům k dispozici online návod na psaní dopisů na podporu ruských politických vězňů s medailonky jednotlivých případů včetně pravidelných reportů aktuálního dění v Rusku. Na podzim pak organizace plánuje další aktivity na podporu iniciativy „People First“ i samotných politických vězňů.

Sami ruští političtí vězni navíc na začátku července 2025 sepsali otevřený dopis světovým lídrům, ve kterém rovněž požadují, aby bylo usilováno o propuštění všech nespravedlivě vězněných osob v důsledku ruské agrese. Upozorňují také na nelidské podmínky, kterým musí političtí vězni v Rusku čelit. Tuto výzvu podpořily také desítky českých chartistů a bývalých politických vězňů ve výzvě adresované představitelům českého státu v polovině července 2025.

Mezinárodní kamapaň „People First“, která propuštění ruských politických vězňů požaduje spolu s propuštěním ukrajinských civilistů a válečných zajatců, byla zahájena již v lednu 2025. Mezi hlavní iniciátory patří ukrajinské Centrum pro občanské svobody a Mezinárodní asociace Memorial. Připojily se k ní desítky dalších lidskoprávních organizací po celém světě. Celé znění výzvy v češtině je dostupné na webu Gulag.cz. Další informace jsou k dispozici na webu People First.

---

Celé znění výzvy PEOPLE FIRST v češtině:

V roce 2025 s velkou pravděpodobností začnou jednání mezi Ruskem, Ukrajinou a zástupci mezinárodního společenství. Usilujeme proto o prosazení jasného poselství: lidé musí být na prvním místě. Nevětší prioritou dohod dosažených v rámci jednání musí být propuštění všech osob zbavených svobody v důsledku války Ruska proti Ukrajině.

Mezi ně patří zejména:

• tisíce ukrajinských civilistů vězněných ruskými úřady;
• tisíce ukrajinských a ruských válečných zajatců zadržovaných oběma stranami;
• tisíce ukrajinských dětí nuceně přemístěných nebo deportovaných do Ruska;
• stovky ruských politických vězňů zbavených svobody za protest proti válce.

Požadujeme:

• Všichni ukrajinští civilisté, kteří jsou zajatí a nezákonně zadržováni ruskými ozbrojenými silami (včetně těch, kteří byli odsouzeni ruskými soudy), by v souladu s mezinárodním právem měli být okamžitě a bezpodmínečně propuštěni na svobodu. Mělo by jim být umožněno vrátit se domů. Osobám, jejichž domovy se nacházejí na územích kontrolovaných Ruskem, by mělo být umožněno odejít na území kontrolované Ukrajinou, pokud si to budou přát.
• Všechny nuceně přemístěné nebo deportované děti by měly být vráceny do Ukrajiny.
• Měla by být rovněž zajištěna včasná repatriace deportovaných ukrajinských vězňů a pacientů uzavřených zdravotnických zařízení, jako jsou domovy pro seniory a psychiatrické léčebny.
• Mělo by být vynaloženo veškeré úsilí, aby se váleční zajatci co nejdříve vrátili do své vlasti, a to prostřednictvím výměny nebo jiným způsobem, nejpozději však po skončení aktivních bojových operací, jak to vyžadují Ženevské úmluvy.
• Ruští političtí vězni, kteří jsou kvůli protiválečným výrokům nebo činům buď odsouzení k trestu odnětí svobody, nebo poslání do vyšetřovací vazby, by měli být propuštěni na svobodu. Měla by jim být umožněna neomezená svoboda pohybu, včetně možnosti opustit ruské území, pokud si to budou přát.
• Mělo by dojít ke zřízení nezávislého mezinárodního mechanismu koordinujícího výše zmíněné procesy a monitorujícího jejich soulad s normami mezinárodního humanitárního práva. V rámci tohoto mechanismu by měly být podávány pravidelné a transparentní zprávy o dosaženém pokroku včetně pravidelných informací o propuštění zajatců a dodržování humanitárních norem.
• Rusko by mělo zajistit agenturám OSN a Mezinárodnímu výboru Červeného kříže okamžitý a plný přístup ke všem lidem zbaveným svobody a všem nezákonně přemístěným nebo deportovaným dětem.

---

„Během válečných let jsem mluvila s mnoha přeživšími ruského zajetí, kteří mi vyprávěli, jak byli oni i další zajatci biti, mučeni elektrickými šoky a znásilňováni. Popisovali, jak jim byly trhány nehty, drcena kolena. Vyprávěli o tom, že jim bylo odpíráno jídlo a spánek, a že umírající neměli přístup k lékařské pomoci. Propuštění všech nezákonně zadržovaných ukrajinských civilistů a výměna všech válečných zajatců by měly být absolutní prioritou. Jinak může hrozit, že se konce války nedožijí.“
Oleksandra Matvijčuk, ukrajinská právnička a obhájkyně lidských práv, ředitelka Centra pro občanské svobody, nositele Nobelovy ceny míru 2022

„Oběťmi strašlivých následků války se staly již desítky milionů lidí. Mnoho z toho, co vzala válka, především lidské životy, nelze vrátit. O to důležitější je napravit to, co napravit lze. V první řadě to znamená vrátit svobodu těm, kteří o ni přišli kvůli válce. Lidé a jejich svoboda by měly být prioritou během všech jednání.“
Oleg Orlov, bývalý politický vězeň, spolupředseda Centra na ochranu lidských práv Memorial, nositele Nobelovy ceny míru 2022

„Právě návrat všech ukrajinských vězňů držených v ruských věznicích a okamžité a bezpodmínečné propuštění všech ruských politických vězňů je základem pro konstruktivní mírová jednání o ukončení války proti Ukrajině. Ruská invaze jasně ukázala, jak úzce spolu souvisí agresivní zahraniční politika a represe uvnitř samotného Ruska. Válka rozpoutaná proti sousednímu ukrajinskému národu zároveň rozpoutala válku proti všem Rusům, kteří se staví proti této agresi. Je nanejvýš důležité zajistit potrestání viníků. Každé oběti by se mělo dostat spravedlnosti, kterou si zaslouží.“
Mariana Katzarova, zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva v Ruské federaci

Ve své zprávě Radě pro lidská práva za rok 2024 a první tematické zprávě Valnému shromáždění OSN s názvem „Mučení v Ruské federaci: nástroj represí uvnitř země a agrese v zahraničí“ zvláštní zpravodajka dokumentovala ruské represe a rozsáhlé a systematické zločiny v kontextu války proti Ukrajině.

„Jednání by se neměla omezovat pouze na hranice a území. Jejich cílem by mělo být ukončení utrpení, které prožívá velké množství lidí od okamžiku, kdy došlo k otevřené invazi do Ukrajiny. Tato výjimečná iniciativa, vedená odvážnými spolupracovníky ukrajinských a ruských organizací, upozorňuje na tragédii tisíců lidí, kteří byli během této války zajati, uvězněni, nezákonně zadrženi nebo násilně deportováni.“
Mary Kaldor, profesorka, Global Governance, London School of Economics and Political Science

„Svět a jeho političtí představitelé příliš snadno zapomínají, že válka není šachový turnaj a na mírových jednáních se nemluví jen o městech, jejichž názvy neznáme, a o tom, kde leží státní hranice. V sázce jsou skutečné lidské životy. Mluvíme o unesených dětech, které žijí ve strachu. Mluvíme o lidech držených v podzemních věznicích a mučených elektrickými šoky. Bezmocnost OSN je neodpustitelná. Naší morální povinností je co nejdříve zachránit všechny unesené lidi, ty z nich, kteří jsou ještě naživu.“
Marci Shore, profesorka historie, Yaleova univerzita

„Minimálně devatenáct reportérů trpí v kremelských věznicích, někdo už téměř deset let. Jsou vystavení mučení a drženi v izolaci. Hrozí jim smrt za mřížemi. Nesmíme na ně zapomenout. Jejich uvěznění je mimořádná situace, kterou potřebujeme vyřešit.“
Thibault Bruttin, generální ředitel Reporters sans Frontières (RSF)

„Ať už se při jednáních o příměří v Ukrajině diskutuje o jakýchkoli dalších otázkách, jedno téma musí jednoznačně dominovat. Tím je osud všech zajatců této války. Jsou jich desítky tisíc: váleční zajatci z obou stran, ukrajinští civilní rukojmí, ukrajinské děti násilně odvezené do Ruska a ruští političtí vězni, kteří jsou za mřížemi kvůli protiválečnému postoji. Jakákoli dohoda musí obsahovat bod o propuštění těchto lidí. Pro mnohé je to doslova poslední šance na přežití.“
Vladimir Kara-Murza, ruský opoziční politik, publicista, historik, bývalý politický vězeň

O kampani

Proč právě teď?

Během své předvolební kampaně americký prezident Donald Trump, který byl inaugurován 20. ledna 2025, opakovaně prohlásil, že tuto Ruském zahájenou válku ukončí během jednoho dne. Ačkoli šlo zjevně o řečnický obrat, k zahájení mezivládních jednání může v dohledné době skutečně dojít. Zatímco politické urovnání následků otevřené invaze Ruska do Ukrajiny bude složitým a mnohostranným procesem, který může vyžadovat mnohaletá jednání, naléhavé humanitární problémy, s nimiž se potýkají lidé násilně zadržovaní v důsledku vojenských operací, jsou mimořádně akutní. Mezinárodní právo ukládá stranám konfliktu povinnost, aby zajistily propuštění válečných zajatců a civilistů nezákonně zbavených svobody kteroukoli ze stran. Plnění těchto závazků musí být nejvyšší prioritou během jakýchkoliv jednání. Tuto kampaň zahajujeme s cílem vyzvat všechny zúčastněné aktéry, aby osud lidí, zadržovaných v důsledku vojenských operací, považovali za hlavní otázku, která se bude řešit v rámci budoucích jednání.

Proč „Lidé na prvním místě“?

Kampaň vyzývá k tomu, aby bezpodmínečné propuštění všech zadržovaných civilistů – jak dospělých, tak dětí, – bylo nejvyšší prioritou. Patří mezi ně civilisté zajatí a zadržovaní Ruskem na okupovaných územích Ukrajiny a ti, kteří byli na těchto územích zajati a násilně převezeni do Ruska, kde jsou nyní drženi ve vězení. Iniciativa také vyzývá k co nejrychlejšímu propuštění a návratu domů všech válečných zajatců, což by mělo být prioritou diplomatického úsilí.

Podle údajů zmocněnce Nejvyšší rady Ukrajiny pro lidská práva je aktuálně pohřešováno a nezákonně drženo v Rusku minimálně 16 000 ukrajinských civilistů. Podle dostupných odhadů je mezi nimi 300 žen. K 1. září 2024 ukrajinští obhájci lidských práv zdokumentovali 7 615 případů, kdy lidé zmizeli beze stop. Civilní osoby nezákonně zadržované během mezinárodního ozbrojeného konfliktu, včetně vojenské okupace, musí být okamžitě a bezpodmínečně propuštěny; mělo by jim být umožněno vrátit se domů. Těm, jejichž domovy se nacházejí na území kontrolovaném Ruskem, by mělo být umožněno odjet na území Ukrajiny kontrolované Ukrajinou.

Podle stávajících odhadů jsou oběma stranami konfliktu zadržovány tisíce válečných zajatců; přibližně dvě třetiny z tohoto počtu jsou ukrajinští váleční zajatci zadržováni ruskými úřady. Jak zjistily orgány OSN a organizace na ochranu lidských práv, ukrajinští váleční zajatci a civilisté zbavení v Rusku svobody v důsledku války jsou vystaveni mučení a dalším formám nelidského a ponižujícího zacházení, včetně urážek na základě národní identity a ponižování osobní důstojnosti. Ačkoli Ženevské úmluvy vyžadují co nejrychlejší propuštění válečných zajatců a jejich návrat do vlasti po skončení aktivních bojových operací, mírová jednání poskytují příležitost zdůraznit, že k tomu musí dojít co nejdříve, zejména s ohledem na stav mnoha válečných zajatců v důsledku krutého zacházení.

Budoucí jednání mohou také představovat jedinečnou příležitost zajistit návrat ukrajinských dětí, které byly násilně přesunuty do Ruské federace. Od 24. února 2022 došlo k deportacím nebo násilnému přemístění tisíců ukrajinských dětí.

Od začátku otevřené války proti Ukrajině ruské úřady také uvěznily stovky Rusů a občanů jiných států za protiválečné výroky a činy směřující k podpoře nebo poskytnutí pomoci Ukrajině. Většina z těchto lidí již byla odsouzena k dlouhým trestům odnětí svobody; další čekají na vynesení rozsudku za mřížemi a bez jakékoli naděje na spravedlivý soudní proces.

Komu je naše kampaň určena?

Vyzýváme novou americkou administrativu, aby spolu se všemi mezinárodními organizacemi a státy zapojenými do diplomatických jednání nebo schopnými ovlivnit jejich výsledky zaměřila svou pozornost na tyto naléhavé humanitární otázky.

Online tisková konference: V den tragického výročí otevřené invaze Ruska do Ukrajiny zvláštní zpravodajka OSN, laureáti Nobelovy ceny míru a organizace na ochranu lidských práv požadují propuštění všech lidí vězněných kvůli ruské války proti Ukrajině