Výstava prostřednictvím výtvarných ilustrací představuje deset vybraných případů politických vězňů, kteří byli v Rusku odsouzeni za nesouhlas s agresí proti Ukrajině a dalšími zločiny současné ruské vlády. První uvedení výstavy proběhlo 30. září 2024 ve Valdštejnské zahradě v Praze. Jeho čestným hostem byl ruský lidskoprávní aktivista Oleg Orlov, který byl propuštěn z ruského vězení v rámci velké výměny vězňů v srpnu 2024. Od té doby výstava putuje napříč celou ČR.
Politické pronásledování má v Rusku hluboké historické kořeny. Represe současnému režimu opět slouží jako nástroj umlčování generující stovky politických vězňů. Najdeme mezi nimi muže i ženy různého věku, důchodce a nezletilé, obyvatele velkoměst i venkova, zástupce nejrůznějších profesí od aktivistů a novinářů po podnikatele, kněze nebo ženy v domácnosti. Jejich nenásilný odpor vůči válce proti Ukrajině současnému ruskému vládnímu zřízení je často vykoupen tvrdými tresty.
V ruských trestaneckých koloniích se nespravedlivě věznění potýkají s fyzickým násilím, odepíráním lékařské péče, uzavíráním na samotku a dalšími formami psychického nátlaku. Některým může být dokonce nařízena neadekvátní psychiatrická léčba s destruktivní medikací. Výjimkou není ani stíhání nezletilých.
„Tresty odnětí svobody často nabývají velmi cynického charakteru i pro svou délku. V červnu 2025 například 30letá dobrovolnice Nadin Gejsler, která aktivně pomáhala ukrajinským uprchlíkům pobývajícím v Rusku, dostala 22 let vězení. Státní zastupitelství pro ni přitom požadovalo 27 let odnětí svobody. Takových případů je však mnohem více a ještě více těch, o kterých se u nás prakticky vůbec neví,“ uvedl ředitel organizace Gulag.cz Štěpán Černoušek.
Výstava Putinova klec tak upozorňuje na to, že v Rusku stále žijí lidé, kteří se nebojí vyjádřit své občanské postoje. Muži a ženy bojující za svobodu a dodržování lidských práv i za cenu tvrdých trestů a odnětí svobody si rozhodně si zaslouží naši pozornost a podporu. Jednotlivé příběhy zastoupené na výstavě jsou proto doplněny o QR kódy, prostřednictvím kterých si mohou zájemci online přečíst další podrobnosti a aktuální informace o konkrétních případech na webu organizace Gulag.cz. Najdou zde také podrobný návod, jak mohou nespravedlivě vězněným napsat dopisy, které jsou pro ně velkou morální oporou. Součástí výstavy jsou také anglické překlady textů.
Jednotlivé příběhy jsou zpracovány do výtvarné podoby ilustrací ruské umělkyně Lilji Matvějevy, která v současné době žije v exilu v Berlíně.
Čestným hostem prvního uvedení výstavy byl Oleg Orlov ze sdružení Memorial, který byl v srpnu 2024 propuštěn z ruského vězení v rámci velké výměny vězňů.. Jeho případ je taktéž součástí výstavy a k velké radosti autorů mohl být v závěrečných přípravách opatřen dovětkem o jeho propuštění na svobodu. Bohužel však jen jako jediný. Další spousta nevinných v zajetí zůstává.
Výstava byla v roce 2024 představena v Praze ve Valdštejhnské zahradě a následně na náměstí Republiky. V roce 2025 pak putovala na Moravské náměstí v Brně, odkud se přemístila na nádvoří Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a následně na festival Slunovrat v Opavě. Další plánovanou zastávkou v termínu 1. až 20. srpna 2025 je Kopřivnice v sadu Dr. Edvarda Beneše. Následovat bude Příbor a Olmouc (bližší info již brzy).
Výstavu připravili: Gulag.cz, z.s., Memorial Česká republika, z. s.
Text výstavy vznikl na základě informací z projektu „Podpora politických vězňů. Memorial“, OVD-Info a otevřených zdrojů svobodyných médií. Projekt byl podpořen z prostředků v rámci dotačního programu Ministerstva zahraničních věcí České republiky „Priority zahraniční politiky ČR a mezinárodní vztahy“.
Námět: Petra Černoušková
Koncepce a texty: Štěpán Černoušek, Petra Černoušková, Alexandra Skorvid
Výtvarné zpracování: Lilja Matvějeva
Grafické řešení: Lilja Matvějeva, Petra Husková
Tisk: Apostolos Joanidis
Jazyková redakce: Magdaléna Hájková
Produkce výstavy: Petra Černoušková, Magdaléna Hájková, Alexandra Skorvid
