Zahájení výstavy "Sandarmoch - kde stromy mají tváře" v Liberci

Součástí výstavy budou i umělecká díla převážně ruských autorů reflektující tragické důsledky nedořešené ruské minulosti do současnosti. Představeny budou i osobní předměty Jurije Dmitrijeva, které používal během svých badatelských expedic, a také jeho nálezy z odhalených masových hrobů. Návštěvníci se dozvědí podrobnosti o historii Sandarmochu, včetně výrazné české stopy (zemřelo zde šest Čechů). Poprvé budou také zveřejněny dokumenty o Ukrajincích působících v 20. letech 20. století v Československu, kteří se později vrátili do vlasti, byli zatčeni a popraveni právě v Sandarmochu.

Organizátory výstavy jsou Gulag.cz, sdružení Memorial (Moskva, Praha) a petrohradský Fond Iofe.
Partnerem a spoluorganizátorem výstavy v Liberci se stala Krajská vědecká knihovna. Výstava vznikla za podpory EU-Russia Civil Society Forum a Ministerstva zahraničí ČR. Záštitu nad výstavou převzali předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Markéta Pekarová Adamová, ministr zahraničních věcí ČR Jan Lipavský a ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek. Výstava zároveň probíhá pod záštitou českého předsednictví v Radě EU.

„Velmi ráda jsem přijala záštitu nad výstavou Sandarmoch – kde stromy mají tváře, organizovanou Gulag.cz a sdružením Memorial. Je třeba si připomínat zločiny spáchané stalinským režimem. Bohužel je nyní naprosto zjevné, že Putin se ke Stalinovi obrací jako ke svému vzoru, a to i co se týče brutálních praktik, jako jsou hromadné vraždy. Děkuji sdružení Memorial a organizaci Gulag.cz za to, že na tyto důležité skutečnosti upozorňují a zároveň pečují o odkaz obětí politických represí,“ říká k udělení záštity Markéta Pekarová Adamová.

„Drazí přátelé! V tento památný den a v těchto těžkých časech bych vás rád přivítal… z těch míst, kde se právě teď nacházím,“ říká v pozdravení všem návštěvníkům výstavy vězněný Jurij Dmitrijev. Vzkaz poslal u příležitosti prvního uvedení výstavy v Praze z trestanecké kolonie a do ČR jej přivezla jeho kolegyně z Memorialu Irina Galková. V pozdravení Dmitrijev dále říká: „Nesmírně si vážím vaší náročné práce, kterou odvádíte pro zachování paměti. Nicméně se domnívám, že jsme ji trochu nedotáhli. Přinejmenším ti, kteří se zabývali zachováním paměti v Sovětském svazu a v Rusku. Možná právě proto teď nastaly takto složité časy. Složité a tragické. Myslím si, že nesmíme rezignovat, ale musíme se i nadále zabývat tím, čím jsme se zabývali, mluvit o tom, co se dělo a co se děje nyní. Mezi minulostí a přítomností je totiž přímá spojitost. To je nejspíš vše, co jsem chtěl všem přítomným říct. Hodně štěstí.“

Program zahájí v 18:30 úvodním slovem Dana Petrýdesová, ředitelka Krajské vědecké knihovny v Liberci, a Štěpán Černoušek, předseda organizace Gulag.cz a české pobočky Memorialu. Čestným hostem vernisáže bude Boris Bělenkin, ředitel knihovny Memorialu, a Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje. Po úvodních slovech bude následovat komentovaná prohlídka.

Součástí expozice bude výstava uměleckých děl inspirovaných tématem a jeho přesahem do současnosti. Pro tuto část výstavy organizátoři zveřejnili otevřenou výzvu, na kterou zareagovalo neuvěřitelných sedm desítek umělců z různých zemí světa. Největším překvapením ovšem byl obrovský zájem umělců z Ruska, svědčící o tom, že téma vyrovnání se s vlastní minulostí je ve světle agrese na Ukrajině o to aktuálnější. “Ne všichni v Rusku věří tomu, co jim oficiální státní propaganda předkládá a bez ohledu na možné represe mají potřebu svou frustraci veřejně vyjádřit,” říká jeden z autorů výstavy Štěpán Černoušek.

Kromě Ruska svá díla přihlásili i umělci z Ukrajiny, Česka, Estonska, Polska, Německa, Slovenska, Nizozemska a USA. Odborná porota v čele s kurátorem Michalem Pěchoučkem vybrala 38 děl, která se stala součástí výstavy a na každém zastavení výstavy je vystavena část z nich. Tato díla budou po skončení výstavy vydražena ve veřejné aukci a výtěžek bude věnován na humanitární pomoc Ukrajině.

Výstavu je možné shlédnout v Krajské vědecké knihovně v Liberci od 8. 11. 2022 do 10. 12. 2022.
Otevřena bude od pondělí do pátku v čase 11:00 až 19:00, v sobotu pak od 9:00 do 13:00. V rámci doprovodného programu k výstavě proběhne ve středu 23. 11. 2022 od 18:00 debata spojená s projekcí dokumentu Strážci paměti, který se věnuje organizaci Memorial a její současné situaci.

Výstava byla zahájena 5. srpna 2022 v Praze. V září a říjnu byla k vidění v Brně. Po Liberci zavítá do Opavy. Zájem o výstavu projevili i partneři ve Francii a Itálii.

————

Sandarmoch je vzdálené místo v ruské Karélii, poblíž finských hranic, kde se odehrál masakr, který měl být zapomenut. V letech 1937-1938, kdy vrcholily stalinské represe, zde bylo popraveno přes 6 tisíc osob 56 národností. Vedle mnoha Rusů, Karelů, Finů, Ukrajinců a dalších evropských i sovětských národností zde zahynulo i šest Čechů. Sandarmoch neupadl v zapomnění hlavně díky historiku Juriji Dmitrijevovi ze sdružení Memorial. Dmitrijev spolu s kolegy z petrohradského Memorialu přesnou polohu Sandarmochu objevil v roce 1997 a v dalších letech se jim podařilo zdokumentovat a dohledat
jména většiny popravených.

Vztah ruské společnosti k Sandarmochu se za 25 let zásadně proměnil. Zpočátku úřady práci Memorialu a Dmitrijeva podporovaly. Ale poté, co se v roce 2014 Dmitrijev otevřeně postavil proti ruské agresi na Ukrajině, začal být pronásledován a v současnosti je za vykonstruované provinění odsouzen k 15 letům pobytu v lágru. Mezinárodní Memorial, zastřešující organizace ze sítě Memorialu, byla vloni v Rusku soudem zlikvidována.