Od první vzpoury pastevců sobů proti sovětské vládě uplynulo 90 let
30. prosinec 2024 | Virtuální muzeum
Něnci, národ tradičních pastevců sobů, žijí při pobřeží Severního ledového oceánu od evropské části Ruska až po sibiřský poloostrov Tajmyr. I během vlády Sovětského svazu si dokázali až překvapivě zachovat své zvyky a tradiční způsob života. Dnes je ohrožuje intenzivní těžba plynu v severních oblastech Sibiře. Před 90 lety, v prosinci 1934, vyvrcholilo jejich první velké povstání proti sovětskému režimu.
Povstání z roku 1934 vešlo ve známost jako „Mandalada“ (v něnečtině „sjezd ozbrojených lidí“). Oddílu vojsk OGPU (předchůdce NKVD a KGB) se nakonec podařilo mandaladu potlačit, údajně bez ztrát na životech. Povstalci se rozprchli po širých pláních poloostrova Jamal, kam sovětská moc nikdy pořádně nedohlédla.
V roce 1943 proběhla další dvě velká povstání. Něnci, které sovětská vláda neváhala obvinit z kolaborace s nacistickým Německem, rozpustili několik sovchozů v odlehlé tundře a odvedli si soby. Vojáci je však dohnali, přemohli a 51 Něnců zatkli. Během vyšetřování z nich 41 zemřelo, rodiny bez sobů byly ožebračeny.
Více se dočtete v novém článku v našem virtuálním muzeu.
