Díky spolupráci s partnery ve všech baltských zemích - Misija Sibiras v Litvě, Muzeum okupace v Lotyšsku, Ústav historické paměti v Estonsku - a díky podpoře The Baumanis Grant for Creative Projects in Baltic Studies jsme vybrali několik příběhů z každé země, které přibližují podobu deportací a sovětských represí proti baltským národům.

Díky pohybující se mapě můžeme sledovat také jejich geografickou podobu deportací. Konkrétní osudy ukazují, jaké tragické důsledky na život obyčejných lidí měly sovětské anexe cizích území. Všechny příběhy uvádí do souvislostí také úvodní text přibližující historii a rozměr všech vln pobaltských deportací. Celý projekt je k dispozici ve třech jazycích – česky, anglicky a rusky.

• úvodní text projektu
• seznam pamětníků a jejich příběhů

Stovky tisíc nevinných lidí se staly oběťmi dvou sovětských okupací Baltských států – Litvy, Lotyšska a Estonska. Dvojí násilné připojení pobaltských republik do Sovětského svazu v letech 1941 a 1949 mělo pro jejich obyvatele mimořádně tragický rozměr. Mnozí byli popraveni, uvězněni či posláni do táborů Gulagu, ale největší část obětí tvořili lidé deportovaní ze své domoviny do nehostinných koutů sovětského Ruska. Tyto deportace probíhaly průběžně, ovšem největší vlny deportací se uskutečnily v letech 1941 (tzv. červnové deportace) a 1949 (tzv. březnové deportace v rámci operace Priboj).