Jedno z největších povstání v historii Gulagu vypuklo v červenci 1953 a kulminovalo právě 22. července, kdy 1 500 vězňů odmítlo nastoupit do práce. Ve Vorkutě byly v první polovině 30. let 20. století otevřeny největší uhelné doly v SSSR a hlavní pracovní silou se stali vězni Gulagu. V otřesných klimatických i životních podmínkách dosahovala roční úmrtnost před rokem 1944 až 15,5 % z celkového počtu až 70 tisíc vězňů. Po válce začaly v Sovětském svazu vznikat tzv. „zvláštní tábory“ (rusky „Osoblagy“), kam byli posíláni političtí vězni odsouzení za údajnou špionáž nebo antisovětskou propagandu. Právě v jednom z nich vypuklo v červenci po smrti Stalina a zatčení Beriji tzv. „Vorkutské povstání“. Podrobnosti se dočtete v nově publikovaném článku v našem virtuálním muzeu.