Součástí výstavy budou i umělecká díla převážně ruských autorů reflektující tragické důsledky nedořešené ruské minulosti do současnosti. Představeny budou i osobní předměty Jurije Dmitrijeva, které používal během svých badatelských expedic, a také jeho nálezy z odhalených masových hrobů. Návštěvníci se dozvědí podrobnosti o historii Sandarmochu, včetně výrazné české stopy (zemřelo zde šest Čechů). Poprvé budou také zveřejněny dokumenty o Ukrajincích působících v 20. letech 20. století v Československu, kteří se později vrátili do vlasti, byli zatčeni a popraveni právě v Sandarmochu.

Zahájení výstavy Sandarmoch - kde stromy mají tváře - událost na Facebooku

Organizátory výstavy jsou Gulag.cz, sdružení Memorial (Moskva, Praha) a petrohradský Fond Iofe. Výstava vznikla za podpory EU-Russia Civil Society Forum a Ministerstva zahraničí ČR. Záštitu nad výstavou převzali předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Markéta Pekarová Adamová, ministr zahraničních věcí ČR Jan Lipavský a ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek, výstava zároveň probíhá pod záštitou předsednictví českého předsednictví v Radě EU.

„Velmi ráda jsem přijala záštitu nad výstavou Sandarmoch – kde stromy mají tváře, organizovanou Gulag.cz a sdružením Memorial. Je třeba si připomínat zločiny spáchané stalinským režimem. Bohužel je nyní naprosto zjevné, že Putin se ke Stalinovi obrací jako ke svému vzoru, a to i co se týče brutálních praktik, jako jsou hromadné vraždy. Děkuji sdružení Memorial a organizaci Gulag.cz za to, že na tyto důležité skutečnosti upozorňují a zároveň pečují o odkaz obětí politických represí,“ říká k udělení záštity Markéta Pekarová Adamová.

Program zahájí v 16:00 diskuze na téma, co nám příběh Sandarmochu může říci o současném ruském režimu. Hosty budou Irina Galkova (ředitelka muzea Mezinárodního Memorialu) a ukrajinská historička Alla Sereďjak (Národní univerzita ve Lvově). Moderace se ujme Tereza Soušková z Gulag.cz. Tlumočení do češtiny zajištěno.

Od 18:00 proběhne vernisáž výstavy, úvodní slovo pronese Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Irina Ščerbakova, ruská historička jedna ze zakladatelů sdružení Memorial, a Štěpán Černoušek, předseda organizace Gulag.cz a české pobočky Memorialu. Následovat bude čtení jmen zemřelých, kterým se připojíme ke čtení jmen obětí Sandarmochu probíhajícímu v mnoha dalších městech Ruska i jinde ve světě.

Součástí expozice bude výstava uměleckých děl inspirovaných tématem a jeho přesahem do současnosti. Pro tuto část výstavy organizátoři zveřejnili otevřenou výzvu, na kterou zareagovalo neuvěřitelných sedm desítek umělců z různých zemí světa. Největším překvapením ovšem byl obrovský zájem umělců z Ruska, svědčící o tom, že téma vyrovnání se s vlastní minulostí je ve světle agrese na Ukrajině o to aktuálnější. “Ne všichni v Rusku věří tomu, co jim oficiální státní propaganda předkládá a bez ohledu na možné represe mají potřebu svou frustraci veřejně vyjádřit,” říká jeden z autorů výstavy Štěpán Černoušek.

Kromě Ruska svá díla přihlásili i umělci z Ukrajiny, Česka, Estonska, Polska, Německa, Slovenska, Nizozemska a USA. Odborná porota v čele s kurátorem Michalem Pěchoučkem ze Studia Hrdinů vybrala 38 děl, která se stala součástí výstavy. Tato díla budou po skončení výstavy vydražena ve veřejné dražbě a výtěžek bude věnován na humanitární pomoc Ukrajině.

Výstavu je možné shlédnout v Praze od 2. 8. do 28. 8. ve Studiu Hrdinů ve Veletržním paláci, Dukelských hrdinů 47, Praha 7. Otevírací doba: úterý až neděle 10:00 - 18:00 hodin. V rámci výstavy v Praze proběhnout i dvě komentované prohlídky (jejich termíny upřesníme).

Od září bude výstava putovat po dalších místech v ČR. V září bude v Opavě, v říjnu v Brně, později pak v Plzni a Liberci. Zájem o výstavu projevili i partneři ve Francii a Itálii.

Zahájení výstavy je naplánováno na 5. srpen, kdy každoročně probíhají dny paměti Sandarmochu organizované Jurijem Dmitrijevem a Fondem Iofe. 5. srpna 1937 totiž byla zahájena tzv. Kulacká operace v rámci Velkého teroru, v jejímž rámci byly popraveny statisíce lidí po celém Sovětském svazu, mnoho z nich také v Sandarmochu.

————

Sandarmoch je vzdálené místo v ruské Karélii, poblíž finských hranic, kde se odehrál masakr, který měl být zapomenut. V letech 1937-1938, kdy vrcholily stalinské represe, zde bylo popraveno přes 6 tisíc osob 56 národností. Vedle mnoha Rusů, Karelů, Finů, Ukrajinců a dalších evropských i sovětských národností zde zahynulo i šest Čechů. Sandarmoch neupadl v zapomnění hlavně díky historiku Juriji Dmitrijevovi ze sdružení Memorial. Dmitrijev spolu s kolegy z petrohradského Memorialu přesnou polohu Sandarmochu objevil v roce 1997 a v dalších letech se jim podařilo zdokumentovat a dohledat jména většiny popravených.

Vztah ruské společnosti k Sandarmochu se za 25 let zásadně proměnil. Zpočátku úřady práci Memorialu a Dmitrijeva podporovaly. Ale poté, co se v roce 2014 Dmitrijev otevřeně postavil proti ruské agresi na Ukrajině, začal být pronásledován a v současnosti je za vykonstruované provinění odsouzen k 15 letům pobytu v lágru. Mezinárodní Memorial, zastřešující organizace ze sítě Memorialu, byla vloni v Rusku soudem zlikvidována.