Namísto strohých statistik přinášíme konkrétní osudy, díky nimž si hrůzu sovětského státního teroru snad dokážeme lépe představit. A také to, jak se s šílenými osudy svých předků vyrovnávají jejich dosud žijící příbuzní. Je to téma stále živé. V následujících několika týdnech vám postupně představíme jednotlivé díly pětidílné filmové minisérie „Češi a Velký teror“, včetně podrobněji zpracovaných textových příběhů. Sérii zveřejňujeme na Youtube kanále Gulag.cz, podrobnější články pak na portále gulag.online a také ve spolupráci s Aktuálně.cz.

Autorem námětu minisérie a většiny textů je Štěpán Černoušek, o kameru, střih a režii se podělili Tomáš Polenský a Igor Suvorov, na zpracování textů a archiválií se pak podílela Adéla Dražanová. Na jednotlivých dílech spolupracovali Alexandra Skorvid, Sergej Ščurin, Michail Šejnker, František Trávníček, Vasilij Chaněvič a mnozí další lidé z Česka i z Ruska. Obrovskou pomocí při dohledávání informací a archiválií pro nás byli kolegové z několika poboček ruského sdružení Memorial, které nyní bohužel čelí snaze o likvidaci ze strany ruského státu.

První díl

V prvním díle přinášíme příběh bratrů Karla a Antona Šilhavých, dvou inženýrů, kteří pracovali na prestižních pozicích v Moskvě a nakonec skončili oba v nejhorších lágrech na Kolymě. Antona tam popravili, Karel přežil.

• Kolymský příběh bratrů Šilhavých na portále Gulag.online
• Pohnutý osud bratrů Šilhavých: Budovali sovětský ráj na zemi, skončili v gulagu, Aktuálně.cz

Druhý díl

Druhý díl přibližuje osudy naivních českých osadníků, často přesvědčených komunistů, kteří se ve 20. letech vydali do Sovětského svazu zakládat komuny v nehostinných oblastech země. Přineseme vám příběh Leopolda Brumka z komuny Reflektor, zatčeného za zpěv českých písní a umučeného v gulagu.

• Temný stín Reflektoru: příběh Leopolda Brumka na portále Gulag.online
• Češi vybudovali komunu v sovětské pustině. Prosperovala, pak je ale čekal gulag, Aktuálně.cz

Třetí díl

Třetí díl vypráví příběh trojí represe rodiny Kučerových, která patřila k tradičním osadníků ruských zemí ještě z 19. století. Kučerovi se původně usídlili u Černého moře pod Kavkazem, odkud je ovšem počátkem 30. let deportovali jako bohaté kulaky (vlastnili několik krav) do nehostinných končin Sibiře. Ti, co deportaci přežili, založili novou vesnici u jednoho z přítoků Obu, ovšem v roce 1938 deset Čechů z této vesnice obvinili ze špionáže a popravili. Jejich ostatky pak byly zneuctěny ještě jednou v 70. letech.

• Vražda Čechů na Sibiři - Trojí represe rodiny Kučerových: příběh Adolfa Kučery na portále Gulag.online
• Čechům se na Kavkazu dařilo, Sověti je ale vyhnali. Skončili v "ďábelském kraji", Aktuálně.cz

Čtvrtý díl

Ve čtvrtém díle mapujeme osudy českých legionářů, kteří se v Rusku usadili a v roce 1938 byli popraveni jen kvůli své minulosti a cizímu původu. Jedním z nich byl Tomáš Hájek, jeho čeští a ruští potomci se po sto letech zkontaktovali a udržují mezi sebou čilé vztahy. V tomto díle také zmiňujeme příběh Štěpána Horycha, legionáře s obdobným osudem.

• Legionář, který zmizel: příběh Tomáše Hájka a Štěpána Horycha na portále Gulag.online
• Český legionář se zamiloval a zůstal v Rusku. Po zatčení ho už rodina nikdy neviděla, Aktuálně.cz

Pátý díl

V posledním díle se zaměříme na ruské emigranty v Československu, kteří ve 30. letech uposlechli sovětskou propagandu a vrátili se do SSSR. Jednou z nich byla i asistentka Jaroslava Heyrovského a překladatelka jeho prací do ruštiny Jevgenije Varasova, kterou sovětské orgány po návratu do SSSR popravily.

• Spolupracovala s Heyrovským, v SSSR ji popravili: příběh Jevgenie Varasové na portále Gulag.online
• Nadaná vědkyně spolupracovala s Heyrovským. Sověti ji pak zastřelili jako špionku, Aktuálně.cz

Zaměřili jsme se na období tzv. Velkého teroru v letech 1937-1938, kdy v Sovětském svazu v paranoidní snaze zlikvidovat všechny domnělé nepřátele - kulaky, diverzanty, opoziční straníky, příslušníky cizích národů - vyvrcholily Stalinovy masové represe. Během necelých dvou let bylo popraveno tři čtvrtě milionu lidí a další statisíce byly poslány do Gulagu.

Tisíckrát větší pravděpodobnost popravy

V této době měli Češi žijící v SSSR zhruba tisíckrát větší pravděpodobnost, že je popraví, než obyvatelé Československa při největší vlně domácího komunistického teroru v dobách počátku 50. let. Zatímco v Československu komunisté odsoudili k trestu smrti necelých 300 osob, v Sovětském svazu skončilo na popravišti minimálně 1350 Čechů (jedná se o dosud potvrzené číslo, které ale může být ve skutečnosti ještě vyšší), valná většina právě v době Velkého teroru. Zatímco oněch 300 osob tvoří 0,00003 procenta obyvatel tehdejších českých zemí, sovětských 1350 popravených Čechů tvořilo celých 5 procent z cca 26 tisíc Čechů žijících na území SSSR v meziválečném období (dle sčítání lidu v SSSR v roce 1939).

Zastřelen byl tedy zhruba každý dvacátý sovětský Čech! Naprostá většina z nich byli lidé zcela nevinní - obyčejní řemeslníci, rolníci či obchodníci z řad početné české menšiny obývající Rusko již od 19. století, ale také komunističtí nadšenci pomáhající budovat „ráj na zemi“ či bývalí legionáři, kteří se v Rusku usadili. Jejich jediným proviněním byla často právě jen česká národnost. Během Velkého teroru se totiž sovětské orgány zaměřovaly ve speciálních národnostních operacích přímo proti příslušníkům jednotlivých národů - Polákům, Němcům, Řekům a mnoha dalších (chystala se i zvláštní česká operace, ovšem Češi byli perzekvováni cíleně v rámci akcí proti dalším národům). Další stovky či tisíce Čechů skončily v té době v lágrech Gulagu. O vražednosti sovětského režimu tato čísla vypovídají poměrně jasně, podobný poměr popravených vidíme i u německé či polské menšiny žijící v SSSR.

Téměř polovina ze všech popravených Čechů žila na sovětské Ukrajině. Tuto historii zmapoval například historik Mečislav Borák, díky němuž například víme i o masové vraždě 80 Čechů v Žitomiru na den svatého Václava 28. září 1938. Stranou důkladných výzkumů však stále zůstávají osudy Čechů za Velkého teroru rozprostřených po obrovském území sovětského Ruska, od Kavkazu přes velká města v evropské části země až po Sibiř. Mnozí z Čechů se tam stali již počátkem 30. let oběťmi deportací kulaků - údajně bohatých rolníků, někteří byli zatčeni v průběhu 30. let, ovšem největší vlna represí proběhla během Velkého teroru, kdy bylo na území dnešního Ruska popraveno na 700 Čechů a mnozí další posláni do Gulagu.

Nám se nyní podařilo zdokumentovat několik osudů z území dnešního Ruska - z Moskvy, Povolží i ze Sibiře. V některých případech se nám podařilo dohledat žijící příbuzné a díky obrovskému nasazení našich kolegů v Rusku (převážně ze sdružení Memorial) jsme se v několika případech dostali i k ojedinělým archivním materiálům, které jinak zůstávají nepřístupné v archivech tajných služeb. Poskládali jsme tak příběhy, které měly být zapomenuty, ale nyní vycházejí na světlo a jsou zároveň průřezem různých sociálních skupin, ze kterých sovětští Češi pocházeli.