Přesně před sto lety, v neděli 16. května 1926, odjížděl z libeňského nádraží v Praze vlak. Nebyl to obyčejný spoj. Na jeho vagónech visely sovětské vlajky, hrála Internacionála, řečnil komunistický poslanec a dav několika stovek lidí nadšeně sledoval odjezd „do lepší budoucnosti“. Byl to druhý – a největší – transport vystěhovaleckého dělnického družstva Reflektor do Sovětského svazu. Dnes, o sto let později, je to téměř zapomenutá událost. A přitom šlo o moment, který pro stovky lidí znamenal začátek nové existence. A pro mnohé z nich také její konec.