Dne 24. února si připomínáme tragické třetí výročí zahájení otevřené invaze Ruska na území Ukrajiny. K smutné skutečnosti, že válka stále pokračuje, se bohužel přidávají další znepokojivé události ve světě, zejména výroky a činy amerického prezidenta Donalda Trumpa, který z rozpoutání válečného konfliktu přímo obvinil Ukrajinu. V těchto dnech je proto obzvláště důležité nadále vyjadřovat podporu Ukrajincům bojujícím proti ruské agresi a propagandě a připomínat, že válka musí skončit jedině za jejich podmínek.
V těchto těžkých časech bychom neměli zapomínat ani na lidi, kteří jsou právě teď ruskými úřady pronásledováni a jejichž veškerá údajná „vina“ spočívá v odporu proti válce. Podle údajů ruské lidskoprávní organizace OVD-Info čelí v Rusku aktuálně trestnímu stíhání za protiválečný postoj minimálně 1 185 lidí, z nichž je 370 zbaveno svobody (dalších 815 osob buď ze země emigrovalo, nebo jejich místo pobytu není známo). Reálný počet lidí, kteří nesouhlasí s politikou ruských úřadů a jsou za to různými způsoby pronásledováni, je ale mnohem vyšší.
Z formálního hlediska jsou odpůrci války nejčastěji obviněni z ospravedlňování terorismu nebo výzev k němu, dále z šíření záměrně nepravdivých informací o ruské armádě, diskreditace ruské armády nebo z vandalismu. Důvodem k odsouzení se podle OVD-Info nejčastěji stává aktivita na sociálních sítích, přičemž k zahájení trestního stíhání může vést pouze jeden komentář a někdy dokonce i pouhý lajk. Dalším nejčastějším důvodem pro soudní pronásledování jsou pak akce jako například zapálení vojenských registračních úřadů, ničení ruské vlastenecké symboliky nebo protiválečná graffiti.
„Zbavení svobody“ v jazyce lidskoprávních organizací znamená, že se pronásledovaný člověk nachází ve vazební věznici, trestanecké kolonii nebo zdravotnickém zařízení za účelem nucené psychiatrické léčby – což je v dnešním Rusku jedna z nejkrutějších forem trestu. Stejně, jako tomu bylo v sovětské době, „léčba“ většinou spočívá v aplikaci silných neznámých medikamentů a doba pobytu v takovém zařízení se může neustále prodlužovat. Navíc si pacienti často stěžují na ponižující zacházení.
Například Viktorija Pětrova, obyvatelka Petrohradu, která byla obviněna z šíření nepravdivých informací o ruské armádě a od prosince 2023 do srpna 2024 držena v psychiatrické léčebně, se musela před lékaři pravidelně donaha svlékat, byla přivázána k posteli, bylo jí vyhrožováno bitím a navíc jí byly aplikovány léky, kvůli kterým nemohla mluvit. Nyní je naštěstí už na svobodě. Zato například Alexandr Gabyšev, známý jako šaman z Jakutska, který usiloval o odstoupení Putina od moci, se v psychiatrické léčebně nachází už od roku 2021. V prvních letech si rovněž stěžoval na aplikaci silných léků, kvůli čemuž se cítil být neustále ospalý. Nyní se podle jeho právníků situace v tomto ohledu zlepšila, nicméně je stále nespravedlivě zbaven svobody a není jasné, kdy se dostane z léčebny ven.
Pro objektivitu je třeba dodat, že v některých případech je politickým vězňům drženým ve vyšetřovací vazbě (tedy těm, kteří ještě nebyli odsouzeni) umožněno ji opustit a na vynesení rozsudku čekat doma. Takových případů je ale velmi málo, o to více jsou ale radostné.
Přesně to se například stalo 19leté Darje Kozyrevě z Petrohradu, která ostře kritizuje válku proti Ukrajině a jíž za to hrozí pět let vězení. Od února 2024 do začátku února 2025 byla držena ve vazbě a pak ji nečekaně propustili domů. Nesmí chodit po večerech a v noci ven, nesmí komunikovat s novináři ani používat internet a mobilní telefon a stále je nespravedlivě stíhána pouze pro svůj názor. Ale skutečnost, že při tom alespoň nemusí pobývat ve vyšetřovací vazbě, je na současné ruské poměry jednoznačně dobrá zpráva.
Trestní stíhání a zbavení svobody je samozřejmě jednou z nejtvrdších, ale zdaleka ne jedinou formou perzekuce, která může v Rusku za protiválečné názory hrozit. Zahájení trestního řízení většinou předchází řízení správní a dle lidskoprávního média Mediazona bylo od 24. února 2022 do 22. ledna 2025 ruskými soudy zahájeno 10 844 správních řízení jen podle jediného článku o „diskreditaci ruské armády“. Pokud je takové řízení s člověkem zahájeno poprvé, hrozí mu jen peněžitá pokuta. V případě opakovaného porušení během jednoho roku s ním může být zahájeno trestní řízení.
Stát se obviněným ve správním řízení je v Rusku přitom velmi snadné. Jsou známy případy, kdy byli lidé pokutováni například za transparent se slovy „Mír pro celý svět“ nebo za to, že drželi list papíru, kde nebyla žádná hesla, jen několik hvězdiček. Pokuta může také hrozit za kombinaci modré a žluté barvy v oblečení.
Příkladů je celá řada, jedním z nejvýraznějších je případ iránského turisty Hossina Hidariho, který byl v červnu 2024 zadržen v Moskvě kvůli tomu, že měl na sobě mikinu Balenciaga s ukrajinskou vlajkou, trojzubcem a výzvou pomáhat ukrajinským uprchlíkům. Zemi nakonec úspěšně opustil, mikina mu ale byla zabavena a zničena. Za údajnou diskreditaci ruské armády navíc musel zaplatit pokutu ve výši asi 13 tisíc korun.
Odpůrci války čelí v Rusku nátlaku i mimo soudy. Takových případů, prokazatelně souvisejících s kritikou ruské agrese, eviduje OVD-Info od konce února 2022 minimálně 824. Kvůli protiválečným názorům může být člověk propuštěn z práce, vyloučen z vysoké školy, může mu být poškozen majetek a v případě veřejně známých osobností se může jednat také o zrušení veřejných vystoupení.
V listopadu 2023 vojenští policisté například vtrhli na koncert kapely Zero People, jejíž lídr, známý ruský hudebník Alexandr Krasovickij po roce 2014 ostře kritizoval okupaci Krymu a politiku ruských úřadů. Otevřenou ruskou agresi proti Ukrajině sice po únoru 2022 veřejně neodsoudil, nicméně ji ani nepodpořil, což pro zahájení kampaně proti němu stačilo. Zmíněný koncert v listopadu 2023 byl narušen opravdu brutálním způsobem, kdy policie donutila všechny tři stovky návštěvníků, aby si lehly na zem a samotné účastníky kapely zadržela. Následně je propustila, předtím ale museli natočit velmi ponižující video, na němž se označovali za ruské vlastence a ujišťovali, že Ukrajinu nepodporují. Přesto je jejich koncertní činnost v Rusku nyní zcela zastavena.
Dalším výrazným příkladem mimosoudního nátlaku je případ Asji Kazancevy, známé popularizátorky vědy a lektorky. Po únoru 2022 z principu zůstala v Moskvě a válku přitom pravidelně otevřeně kritizovala. Za to téměř dva roky čelila pronásledování úřadů a šikaně ze strany provládních aktivistů. Její přednášky a knižní prezentace byly rušeny, adresa jejího bydliště byla zveřejněna na sociálních sítích, a když byla v lednu 2024 v ruské televizi přímo obviněna z financování ukrajinské armády, rozhodla se, že Rusko opustí. To se jí naštěstí povedlo a nyní je v bezpečí v exilu. V dubnu 2024 byla však zařazena na seznam „zahraničních agentů“, což je další, bohužel dost účinná, metoda nátlaku na oponenty režimu. Přestože mnoho „zahraničních agentů“ pobývá mimo Rusko, nebezpečí může hrozit jejich příbuzným, kteří čelí domovním prohlídkám a výslechům.
Akce ruské armády na Ukrajině vyvolávají šok, hněv a zděšení obrovského množství lidí po celém světě. V prvních dnech po zahájení otevřené invaze byly tyto pocity obzvláště silné a ruská společnost v tomto nebyla výjimkou. Do ulic tehdy vyrazily protestovat tisíce lidí. Ze statistik lidskoprávních organizací víme, že za jeden měsíc od 24. února do 23. března 2022 došlo k 15 355 zadržením na veřejných protiválečných shromážděních ve více než 70 ruských městech.
Níže přinášíme několik fotografií z protiválečných protestů, které se konaly v Petrohradě ve dnech 24. až 28. února 2022 a které byly brutálně potlačeny. Autorem fotografií je David Frenkel spolupracující s médiem Mediazona.
Během těchto protiválečných protestů bylo v Petrohradu zadrženo asi dva tisíce lidí. V rámci správních řízení jim nejčastěji hrozily peněžité pokuty nebo krátkodobé, maximálně třicetidenní, vězení. Velmi rychle, hned v březnu 2022, ruské úřady však přijaly nové cenzurní zákony stanovující nepřiměřeně přísnou právní odpovědnost prakticky za jakýkoli projev nesouhlasu s agresí proti Ukrajině (tj. paragraf o „diskreditaci ruské armády“ a o šíření „nepravdivých informací“ o ní). Od té doby jsou represivní a cenzurní zákony týkající se celé řady oblastí v Rusku přijímány v podstatě nepřetržitě.
Za kritiku války tak velmi rychle začaly padat reálné – a dlouhé – tresty odnětí svobody. Jako jeden z nejvýraznějších příkladů cynické krutosti ruských úřadů lze uvést případ bývalého člena moskevského zastupitelstva, dnes třiašedesátiletého Alexeje Gorinova. V březnu 2022 na pracovním zasedání upozornil kolegy na skutečnost, že na Ukrajině kvůli ruským útokům umírají děti. Záznam tohoto zasedání byl zveřejněn na internetu, v dubnu byl Gorinov obviněn z šíření lží o ruské armádě, zatčen a už v červnu odsouzen k sedmi letům vězení. Nadále zůstává jedním z nejznámějších ruských politických vězňů, a to především proto, že i za mřížemi důsledně odsuzuje válku – i přesto, že je vystaven silnému fyzickému i psychickému nátlaku a jeho zdravotní stav se neustále zhoršuje. Je mu pravidelně odpírána lékařská péče, v jeho cele se odpojuje topení, dokonce mu odebírají přikrývku a brání mu ve spánku. V listopadu 2024 byl Gorinov odsouzen k dalším třem letům vězení, tentokrát za údajné veřejné ospravedlňování terorismu. Během vyhlášení rozsudku vytáhl malý transparent s textem „Dost bylo zabíjení. Zastavme válku.“
Podle odhadu našich kolegů z OVD-Info je v Rusku z politických důvodů aktuálně vězněno skoro 1 500 lidí. Toto číslo zahrnuje všechny, kteří jsou ve vězení nespravedlivě, tedy jak 370 lidí zbavených svobody za odsouzení války, tak ale například i ty, kteří jsou vězněni z náboženských nebo etnických důvodů. 867 z nich Memorial k 23. únoru oficiálně uznal za politické vězně. Všechny lidskoprávní organizace přitom zdůrazňují, že skutečný počet lidí nespravedlivě pronásledovaných ruskými úřady je pravděpodobně mnohonásobně vyšší. Ochránce lidských práv Sergej Davidis na konci listopadu 2024 například uvedl, že obětmi politických represí se v Rusku stalo minimálně 10 000 Rusů a Ukrajinců. O situaci velké části z nich bohužel není dostatek informací. Obzvláště se to týká obyvatel dočasně okupovaných ukrajinských území, ale také například lidí obviněných z vlastizrady, jejichž počet každým rokem roste. Informace o těchto případech jsou většinou utajované.
Podle lidskoprávních aktivistů je potlačování jakéhokoli politického a ideologického odporu pro ruské úřady naprostou prioritou. Počet pronásledovaných neustále stoupá, perzekucím čelí všechny skupiny obyvatel včetně nezletilých, ruské tajné služby se mnohdy uchylují k cynickým provokacím a političtí vězni jsou často vystaveni velmi krutému a ponižujícímu zacházení. Spolu s neustálým zpřísňováním zákonů se státu úspěšně daří společnost zastrašovat a za jednu z tendencí roku 2024 naši kolegové z OVD-Info proto označují výrazný růst sebecenzury.
Masové politické protesty, jako jsou ty na výše publikovaných fotografiích, nejsou v dnešním Rusku (zatím) vůbec představitelné a lidskoprávní organizace rovněž zaznamenávají pokles individuálních protestních akcí, včetně těch protiválečných. Pro úplnost je ale třeba dodat, že v ruském Baškortostánu se v lednu 2024 uskutečnily největší protestní akce od roku 2022 – a ačkoli s kritikou války proti Ukrajině vůbec nesouvisely, stejně skončily vlnou perzekucí.
Část ruských občanů i za těchto podmínek nadále vyjadřuje veřejnou podporu Ukrajině a kritizuje zločiny ruských úřadů. O masový jev se sice nejedná, ale tvrdit, že odpor vůbec neexistuje, by bylo nespravedlivé. Někdo maluje protiválečná graffiti a umísťuje v městských prostorech zelené stužky považované za symbol protiválečného odporu (fotografické důkazy jsou pravidelně zveřejňovány například v telegramovém kanálu hnutí „Vesna“ nebo také v kanálu „Zelená stužka“). Někdo pomáhá ukrajinským uprchlíkům nuceně pobývajícím na území Ruska, další pravidelně píší dopisy politickým vězňům a osobně navštěvují soudy s nimi a někdo volí aktivní formy protestu, jako jsou pokusy o zapálení vojenských registračních úřadů nebo sabotáže na železnicích. Přehledy protiválečných a protirežimních protestů v Rusku od března 2023 do listopadu 2024 jsme v češtině publikovali zde.
Organizace Gulag.cz pořádá od roku 2022 po celé republice workshopy psaní dopisů politickým vězňům do Ruska. Občas na námi zaslané dopisy chodí i odpovědi. Nedávno jsme například obdrželi dopis od Niny Slobodčikové, moskevské programátorky odsouzené v dubnu 2024 k 12 letům vězení jen za to, že soucítí s Ukrajinou a krátce po zahájení otevřené války poslala ukrajinské bloggerce asi 1 200 korun. Dle vlastních slov to udělala proto, aby Ukrajincům pomohla „alespoň něčím“. Ruské úřady její čin vyhodnotily jako vlastizradu.
Ve svém dopise Nina píše: „Bylo pro mě velmi nečekané a velmi důležité zjistit, že i v jiné zemi (která mi odsud připadá spíš jako jiná planeta) se mluví o politických vězních a o mně osobně. Přiznám se, že je to jedna z mých iracionálních obav: že budu zapomenuta na pozadí aktuálního dění ve světě, jako bych neexistovala.“
Celý její dopis je velmi dojemný, z pochopitelných důvodů však není příliš radostný. Něco jednoznačně pozitivního v něm ale najdeme. Slova Niny jasně ukazují, že i v této neklidné době, kdy ze všech stran přichází většinou jen ty špatné zprávy a vyhlídky do budoucna jsou dost temné, můžeme jednoduše pomoci alespoň některým z těch, kteří naši podporu právě teď potřebují.
Korespondence s politickými vězni je v Rusku naštěstí zatím povolena a v současné době je to skutečně jeden z nejúčinnějších způsobů, jak podpořit tyto statečné lidi, mezi nimiž je mnoho ukrajinských válečných zajatců, krymských Tatarů, ale i Rusů, kteří nesouhlasí s politikou své země.
Pravidelně aktualizovaný návod na psaní dopisů do ruského vězení včetně přehledu našich workshopů a monitoringu jednotlivých případů naleznete v češtině zde.
Alexandra Skorvid, 23. 2. 2025
