Projekt Poslední adresa je původně ruskou občanskou iniciativou (navštivte též ruské stránky projektu), která od roku 2014 připomíná oběti sovětského represívního systému. Těch byly statisíce, miliony. Ovšem cílem projektu není připomínat statistiky, ale jednotlivé životy, které byly zmařeny. Nenápadné tabulky velikosti dlaně obsahující základní údaje o perzekvovaném jsou umístěny na dům, v němž měl daný člověk poslední adresu před tím, než se dostal do soukolí represivního aparátu, v jehož důsledku zemřel. Dnes najdeme na pět set tabulek na mnoha desítkách domů nejen v Moskvě a Petrohradě, ale i na dalších místech po celém Rusku. Tisíce dalších tabulek jsou v přípravě. Svou tabulku v Rusku mají i někteří Češi, kteří se stali obětí perzekucí v SSSR. Předobrazem projektu se staly dlažební kostky Stolpersteine, které v evropských městech připomínají oběti holokaustu.

V květnu 2017 byly první tabulky umístěny i na Ukrajině. Ve fázi příprav je také spuštění polské verze projektu. „I když československých obětí byly ve srovnání s miliony sovětskými „jen“ stovky, rozšířením o Českou republiku dostává projekt nový rozměr – nejsou již připomínány oběti pouze sovětského režimu, ale obecně oběti komunistických režimů, které vládly ve východní Evropě v průběhu 20. století. Jako mimořádně důležitý vnímám fakt, že Poslední adresa jako připomínka obětí komunismu přichází právě z Ruska, odkud k nám přišel i samotný komunistický režim,“ říká Štěpán Černoušek z organizace Gulag.cz, která rozšíření projektu do České republiky iniciovala.

V České republice byl projekt představen v roce 2015. Součástí prezentace projektu mělo být i odhalení tabulek československým občanům ruského původu, kteří byli po roce 1945 odvlečeni do Sovětského svazu a do svých domovů v Československu se již nevrátili. K umístění tabulek se však nepodařilo získat souhlas majitelů domů. Další fázi projektu podpořil Ústav pro studium totalitních režimů a sdružení Političtí vězni.cz s tím, že projekt v rozšířené podobě zahrne i oběti represivního systému u nás. První tabulky, které budou 27. června umístěny na našem území, tak připomínají životy Karla Bacílka, Jozefa Maceje, Slavoje Šádka a Veleslava Wahla.

Poslední adresa nechce připomínat pouze osudy významných lidí, je také památníkem běžných občanů. Iniciovat umístění tabulky může kdokoliv – příbuzní, obyvatelé domu nebo studenti, kteří se osudy perzekuovaných zabývají v hodinách historie. O umístění tabulky bude možné požádat prostřednictví webové stránky www.posledniadresa.cz.

Za ruským projektem stojí občanská iniciativa Fond Poslední adresa, kterou zorganizoval novinář Sergej Parchomenko ve spolupráci s nevládní historicko-osvětovou organizací Memorial. Českou verzi projektu zaštiťuje Ústav pro studium totalitních režimů, organizace Gulag.cz, sdružení Političtí vězni.cz a Memorial Česká republika.

Oficiální uvedení projektu do České republiky proběhne v 15:00 na poslední adrese studenta právnické fakulty Veleslava Wahla (zatčen 7. 9. 1949, odsouzen k smrti a 16. 6. 1950 popraven) v ulici Úvoz 156/13, Hradčany, 11800 Praha 1. Na této adrese se tak setkávají památníky obětem dvou totalitních režimů. Ve stejném domě totiž žil i Josef Růžička, který zahynul v koncentračním táboře v Mauthausenu a před dvěma lety byl do dlažby před budovou na jeho památku umístěn kámen zmizelých (Stolperstein). Další tři tabulky budou ve stejný den odhaleny následovně: 10:30 Trojická 387/2, Praha 2 - Karlu Bacílkovi; 12:00 Krátkého 143/1, Praha 9 - Jozefu Macejovi; 17:00 Eliášova331/7 Praha 6 - Slavoji Šádkovi.

Odhalení čtyř českých tabulek se zúčastní iniciátor celého projektu, ruský novinář Sergej Parchomenko, a člen vedení sdružení Memorial a vedoucí knihovny Memorialu Boris Bělenkin.