Projekt Poslední adresa se v Ruské federaci postupně stává fenoménem. Jedinečným způsobem připomíná individuální osudy lidí, kteří byli popraveni nebo zahynuli v táborech Gulagu a napomáhá dokreslit dalekosáhlý dopad sovětských represí na ruskou společnost. Formou malých tabulek (11 x 19 cm) umístěných na domech připomíná osudy jednotlivých lidí, kteří byli ze svého bydliště odvlečeni represivními orgány a již se do svého domova nikdy nevrátili.

Projekt je inspirován iniciativou tzv. Kamenů zmizelých (Stolpersteine), které v dlažbě evropských měst připomínají poslední bydliště obětí holocaustu. První tabulky Poslední adresy byly nainstalovány v Moskvě koncem roku 2014, od té doby po celém Rusku přibyly desítky dalších a autoři registrují stovky nových žádostí.

Zahájení činnosti Poslední adresy umožnila úspěšná crowdfundingová kampaň, během níž autoři projektu vybrali 1,5 milionu rublů (cca 800.000 Kč). Projekt provozuje Fond Poslední adresy, podporují jej například sdružení Memorial, Muzeum Gulagu a nezávislá média Echo Moskvy či Novaja gazeta. Adresa projektu je http://www.poslednyadres.ru.

Výstupy v médiích:

Poslední adresa před vraždou svobody. Na ruských domech žijí oběti sovětské tyranie (Lidovky.cz, 21. 10. 2015)
Poslední adresa – reportáž v Hlavních zprávách, od 2:50 (TV Barrandov, 20. 10. 2015)
V Rusku panuje militaristická propaganda. Svoboda projevu je v těžké situaci, říká novinář Sergej Parchomenko (Host Radiožurnálu, 19. 10. 2015)
Nezávislá žurnalistika v Rusku (Studio 6, Česká televize, 20. 10. 2015)
Sověti je odvlekli do gulagů. Teď se hledají jejich české adresy (Echo 24, 6. 9. 2015)