Dne 18. dubna byla v Petrohradě odsouzena 19letá aktivistka Darja Kozyreva, jedna z postav naší výstavy Putinova klec. Kvůli jedné pokojné protiválečné akci a jednomu krátkému rozhovoru, kde kritizovala ruské zločiny, byla Darja obviněna z opakované diskreditace ruské armády. Státní zastupitelstvo pro ni požadovalo šest let trestanecké kolonie, nakonec ale dostala „jen“ 2 roky a 8 měsíců vězení.

Ve své závěrečné řeči se Darja Kozyreva otevřeně postavila na stranu Ukrajiny. „Ukrajinský národ po staletí proléval krev za svou svobodu. Nikdy se jí nevzdá“, řekla a dodala, že doufá, že Ukrajina získá všechna svá okupovaná území zpět.

Celý příběh pronásledování Darji naleznete zde.

---

Opoziční novinářka Antonina Favorskaja, jejímuž příběhu se výstava Putinova klec rovněž věnuje, byla v polovině dubna v Rusku také odsouzena.

Úřady ji obvinili ze spolupráce s Fondem boje proti korupci – organizací, kterou založil Alexej Navalnyj a jež je v Rusku uznána za extremistickou. Na základě tohoto obvinění se Antonina od března 2024 nacházela ve vyšetřovací vazbě a 15. dubna 2025 byla odsouzena k 5 a půl letům vězení.

Spolu s ní byli odsouzeni další tři novináři: Sergej Karelin, Arťom Kriger a Konstantin Gabov. Soudní proces byl před veřejností zcela uzavřen a podrobnosti obvinění proto nejsou známy. Když byla Antonina Favorskaja po jednom z předchozích jednání vyvedena ze soudní síně, stihla vykřiknout, že je souzena za to, že napsala článek o tom, jak ruská vláda mučila Alexeje Navalného. Později v dopise z vyšetřovací vazby uvedla, že byla obviněna z toho, že „pomáhala organizovat pohřeb“ Navalného.

Více informací o pronásledování Antoniny naleznete zde.

---

Jedním z hlavních důvodů, proč političtí vězni v Rusku velmi potřebují naši podporu, je skutečnost, že jejich život je často ve velkém ohrožení, a to doslova, jelikož je jim mnohdy odepřena lékařská péče. Občas to bohužel končí opravdu tragicky, což potvrzuje například případ 67letého Valerije Bajloho, zatčeného pouze za to, že byl svědkem Jehovovým. Ve vazbě si stěžoval na silné bolesti břicha, lékařská péče mu ale nebyla poskytnuta a 21. března zemřel.

Tomu, jak ruské úřady a zdravotnický systém ničí zdraví vězňů, se věnuje tento podrobný text na webu lidskoprávní organizace OVD Info (v ruštině).

---

Ruské úřady se často uchylují také k dalším způsobům nátlaku na politické vězně, zejména je pravidelně vystavují psychickému a fyzickému násilí.

Lidskoprávní aktivista Bachrom Chamrojev, za údajné „výzvy k terorismu“ odsouzený k 13 letům a 9 měsícům vězení, nedávno poslal svým kolegům z organizace Memorial dopis, kde podrobně popsal, jakému ponižování čelí v Rusku političtí vězni. Ve vyšetřovací vazbě v Taganrogu musí vězni podle něj například nutně zdravit psy. Samotný Chamrojev je pak pravidelně posílán na samotku a jednou mu tam pracovníci trestanecké kolonie donesli škrtidlo a zeptali se, jestli se nechce oběsit.

Ve zvláštním ohrožení jsou v ruských věznicích Ukrajinci a krymští Tataři, kteří velmi často čelí skutečnému fyzickému mučení. Například 33letý Hryhorij Sinčenko z Doněcka byl ruskými úřady obviněn ze 47 (!) trestných činů a nedávno odsouzen ke 26 letům vězení v trestanecké kolonii se zvýšenou ostrahou. Ze všech obvinění se Hryhorij přitom přiznal pouze k jednomu (útěk z vazby) a podle jeho matky je ve vězení vystaven „neskutečně silnému“ nátlaku, zejména je bit a škrcen.

---

Lidé ve vězení nemají mnoho možností, jak se bránit nátlaku úřadů a vězeňské správy. Nápomocná jim může být publicita a pozornost médií, i když ani to bohužel není všelék. Jako jeden z mnoha příkladů můžeme uvést případ politika Alexeje Gorinova, jehož práva jsou pravidelně porušována i přesto, že je jedním z nejvýznamnějších současných ruských politických vězňů. Během několika nedávných soudních jednání (k nimž byl Gorinov připojen online) mu bylo například téměř znemožněno pronést závěrečnou řeč: zpočátku prý nešel zvuk, pak vypadl internet, a když se Gorinov konečně dostal ke slovu, soudce ho rychle přerušil.

Aby upozornili na porušování svých práv, uchylují se nespravedlivě věznění lidé v Rusku často k radikálním činům, jako je například vyhlášení hladovky. Velmi alarmující je situace 58leté umělkyně Ljudmily Razumové a 46leté novinářky Marije Ponomarenko. Obě byly obviněny z šíření nepravdivých informací o ruské armádě, obě čelí ve vězení silnému nátlaku a zdravotní a psychický stav obou žen se v těchto podmínkách výrazně zhoršil.

V březnu Razumova držela čtrnáctidenní suchou hladovku a požadovala dodržení svých základních práv. Nyní naštěstí hladovku ukončila, ihned po jejím skončení byla ale okamžitě poslána na samotku.

Marija Ponomarenko zahájila hladovku v polovině dubna a stále ji drží. Své rodině a právníkovi si stěžuje, že je ve vězení podněcována k sebevraždě, a žádá o jakoukoli pomoc.

---

Všem výše zmíněným lidem lze napsat dopis se slovy podpory, přičemž Ljudmile Razumové a Alexeji Gorinovovi lze napsat dokonce online prostřednictvím služby prisonmail.online.

Více o základních pravidlech psaní dopisů do ruského vězení se dozvíte zde. Adresy a medailonky jednotlivých vězňů jsou pak k dispozici zde.

---

Pozitivních zpráv týkajících se politických vězňů z Ruska přichází bohužel podstatně méně než těch špatných. A i když se stane něco pozitivnějšího, obvykle takové zprávy stejně nelze označit za jednoznačně dobré, spíše za „ne až tak špatné“.

Jako jeden z příkladů lze uvést případ 16leté školačky Evy Bagrové obviněné z toho, že na školní nástěnku vyvěsila fotografie několika vojáků bojujících aktuálně na straně Ukrajiny a k fotografiím přidala podpis „Hrdinové Ruské federace“. Za to byla obviněna z ospravedlňování terorismu a na konci prosince 2024 poslána do vyšetřovací vazby. V dubnu 2025 ale byla propuštěna do domácího vězení, což je na jednu stranu rozhodně pozitivní zpráva, na druhou stranu však stále čelí trestnímu stíhaní a hrozí jí až 5 let reálného trestu odnětí svobody.