Vážený Viktore Fjodoroviči,

rádi bychom vyjádřili hluboké znepokojení nad situací, která v posledních týdnech a měsících panuje kolem muzea politických represí Perm-36. Způsob, jakým bylo odstraněno původní vedení muzea s jeho dlouhodobým konceptem, nepovažujeme za šťastný. Stejně tak dezinformační a lživou kampaň ve sdělovacích prostředcích očerňující dosavadní práci muzea. Znepokojivé jsou také zprávy o tom, že je dobrovolníkům zakazován vstup na pozemek muzea a zahraniční návštěvníci jsou kvůli exkursi muzea dokonce zadržováni policií.

Současná situace jako by připomínala dobu a metody, které muzeum v Permu-36 ve své expozici popisovalo. Věříme však, že se jedná o podobu náhodnou a cílem všech kroků Vaší administrativy není jednostranné převzetí správy či likvidace unikátního muzea a jeho dlouhodobé práce.

Muzeum si za téměř 20 let své existence vybudovalo mimořádnou pověst jak v Rusku, tak i v zahraničí, včetně České republiky. Na exkurse a studijní pobyty do Permu-36 jezdili z Česka obyčejní turisté i přední odborníci v oblasti moderní historie a všichni se vraceli se slovy upřímného uznání. Skvělé pověsti se v České republice těšil i festival Pilorama.

Ze zkušenosti s obdobnými českými muzei či památníky, vybudovanými na místech bývalých táborů nacistického i komunistického režimu (např. lágr Vojna či Terezín) víme, jak důležitou hrají roli při vyrovnávání se s vlastní minulostí a jak důležité je tato místa uchovávat v podobě memoriálních komplexů. Situace v Permu-36 nás znepokojuje o to víc, že se jedná o jediné obdobné muzeum v Rusku, kde se přitom v průběhu 20. století nacházely desetitisíce táborů, v nichž byli vězněni nevinní občané Vaší země. Přerušením kontinuity, zpřetrháním vazeb na zakladatele muzea a použitím lživé kampaně k jejich očernění však z našeho pohledu ztrácí další existence Permu-36 hlubší smysl i naši elementární důvěru.

Vážený Viktore Fjodoroviči, budeme Vám velice vděčni, pokud využijete svých pravomocí a autority k tomu, aby se unikátní muzeum Perm-36 vrátilo ke své původní podobě, jeho původním pracovníkům byla umožněna běžná činnost a do jejich práce z ideologického či provozního hlediska nebylo dále zasahováno.

V úctě

Štěpán Černoušek, předseda sdružení Gulag.cz

Marta Nováková, filmová režisérka, sdružení Gulag.cz

Marta Smolíková, ředitelka Knihovny Václava Havla

Zdeněk Hazdra, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

Lukáš Babka, ředitel Slovanské knihovny – Národní knihovny ČR

Jan Munk, ředitel Památníku Terezín

Mikuláš Kroupa, ředitel sdružení Post Bellum

Šimon Pánek, ředitel organizace Člověk v tísni