Aktuální dění v Rusku: novinky k začátku listopadu 2026
31. říjen 2026 | Současné Rusko | Monitoring případů politických vězňů v Rusku
V říjnu přišly z Ruska zprávy o smrti tří politických vězňů.
49letý muslim Rustam Chalikov, odsouzený k 12 letům vězení za údajnou účast v teroristické organizaci, zemřel pravděpodobně již 27. září. Zpráva o jeho smrti se však do médií dostala až v druhé polovině října. Příčina úmrtí zatím není známa.
Dne 26. října zemřel v ruském vězení také 52letý Alexandr Kondratov, známý filmový tvůrce a držitel prestižních ruských filmových ocenění. Kondratov již řadu let žil v Kyjevě a do Ruska přiletěl letos v květnu, poprvé po delší době. Ihned po příletu byl zadržen a vzat do vazby, nejprve kvůli údajnému výtržnictví a později na základě obvinění z vlastizrady. Ani v tomto případě zatím není známa příčina smrti. Podle zaměstnanců nemocnice Kondratov zemřel na infarkt, jeho tělo však advokátovi neukázali.
Dne 8. října zemřel v Rusku také 52letý Igor Jakovenko z Krasnodarského kraje. Byl odsouzen k pěti letům vězení za údajnou snahu vstoupit do legie „Svoboda Rusku“, která bojuje proti ruské armádě na straně Ukrajiny. Během výkonu trestu si Jakovenko stěžoval na opakované fyzické napadání ze strany zaměstnanců vazební věznice. Uváděl také, že trpí silnými bolestmi hlavy a nedostává potřebnou lékařskou péči. Týden před smrtí ho lékaři vyšetřili a diagnostikovali mu neoperovatelný nádor mozku. Přesto byl vrácen do vazební věznice, kde zemřel.
Na fotografiích na začátku stránky: nahoře Rustam Chalikov, vlevo dole Igor Jakovenko, vpravo dole Alexandr Kondratov. Zdroj: archiv rodiny Chalikových, sociální sítě.
Ze zprávy ruských nezávislých lidskoprávních organizací, která byla zveřejněna na konci října, vyplývá, že od února 2022 do října 2026 zemřelo v Rusku a na okupovaných územích Ukrajiny nejméně 69 nespravedlivě pronásledovaných lidí. Jejich věk se pohybuje od 18 do 81 let. Hlavní příčinou úmrtí bývá nedostatečná lékařská péče nebo fyzické mučení.
Na případy krutého zacházení, kterému jsou političtí vězni v Rusku vystaveni, upozorňujeme v těchto přehledech pravidelně. Nejde přitom pouze o nedostatečnou lékařskou péči nebo fyzické násilí (které jsou bohužel velmi časté), ale také o systematickou snahu připravit politické vězně o lidskou důstojnost. Často jsou proto drženi v naprosto otřesných podmínkách, jejichž jediným účelem je zřejmě tyto lidi psychicky zlomit.
Například 53letý právník Roman Melničenko (na fotografii výše), obviněný z „diskreditace“ ruské armády, vyprávěl, že ve vazební věznici č. 5 ve Volgogradské oblasti musel několik dní strávit bez jakýchkoli prostředků osobní hygieny, dokonce i bez toaletního papíru a zubního kartáčku. Neměl ani přístup k čisté vodě a nedostal žádné teplé oblečení, přestože okno v cele zůstávalo neustále otevřené.
Následně byl Melničenko přemístěn do jiného vězeňského zařízení přímo ve Volgogradu. I zde byly podmínky stejně otřesné. Podle jeho slov byla v cele tma, chyběla zde čistá voda a všechno, včetně matrace, bylo velmi špinavé.
Také 51letý Alexandr Kyněv, známý politolog obviněný z distribuce drog ve velkém rozsahu a držený ve vazební věznici v Moskvě, byl držen v otřesných podmínkách. Při zatčení byl brutálně zbit a utrpěl dvě zlomeniny holenní kosti. V současné době má nohu v sádře a může se pohybovat pouze o berlích. Vedení vazební věznice ho však umístilo do cely, kde chyběl řádný záchod, a zároveň mu odmítlo vydat potřebné berle. Používání toalety pro něj proto bylo značně obtížné. Na protest proti takovému zacházení Kyněv několik dní odmítal jídlo.
Situace se zlepšila až poté, co se tato zpráva dostala do médií. Teprve poté byl Alexandr Kyněv přemístěn do jiné cely, kde má podle vlastních slov mnohem lepší podmínky.
Podobné zacházení obzvlášť těžce snášejí starší lidé, kteří jsou podle lidskoprávních organizací stále častěji vystaveni pronásledování. Týká se to zejména obyvatel okupovaných částí Ukrajiny, kterým jsou navzdory pokročilému věku ukládány velmi vysoké tresty.
Například 77letý Volodymyr Ananjev z Krymu (na fotografii výše) byl koncem října odsouzen k 18 letům vězení se zvýšenou ostrahou. FSB ho obviňuje z přípravy atentátu na šéfa ruské okupační správy Krymu Sergeje Aksjonova. Obhájci lidských práv označují tento případ za vykonstruovaný.
Před vynesením rozsudku Ananjev, který trpí řadou zdravotních problémů, prohlásil, že jakýkoli skutečný trest odnětí svobody, bez ohledu na jeho délku, by pro něj znamenal „trest smrti“. Veřejně se také pomodlil za policisty, soudce a všechny ostatní, kteří se podíleli na jeho pronásledování.
Ve zprávách se i nadále objevují informace o možném částečném zrušení amerických sankcí vůči Rusku výměnou za propuštění některých politických vězňů. V říjnu ruské ministerstvo zahraničních věcí potvrdilo, že Rusko a USA o této možnosti jednají. Žádné konkrétní podrobnosti však zatím nejsou známy.
Tento návrh, s nímž přišel spoluzakladatel opozičního listu Novaja Gazeta Dmitrij Muratov, je poměrně kontroverzní a řada lidí jej hodnotí negativně – včetně některých politických vězňů. Zatím je známo, že se k možné dohodě kriticky vyjádřili nejméně tři z nich. 68letý disident Alexandr Skobov například napsal, že ačkoli nechce kritizovat lidi, kteří jsou ochotni se do takové výměny zapojit, on sám to z principu odmítá: „Dobrovolně jsem šel do vězení, abych ovlivnil situaci ve prospěch oběti agrese, nikoli naopak.“
Alexandr Skobov během jednoho ze soudních jednání. Foto: SOTA Vision.
36letá novinářka Antonina Favorskaja naopak takový návrh podpořila. Zároveň však prohlásila, že ona sama kategoricky nesouhlasí s tím, aby byla vyhoštěna ze země: „Chci být propuštěna v Rusku, chci žít v Rusku.“
39letý politický stratég Jaroslav Širšikov pak uvedl, že by se rovněž nechtěl stát součástí takové výměny. Vysvětlil to takto: „Ruský politický režim je mi a mé rodině dlužen za utrpení, které snášíme. V žádném případě nelze dopustit, aby získal nějaké další výhody na úkor našeho utrpení.“
Další vývoj situace sledujeme.
Je také třeba poznamenat, že zatímco se americká administrativa na jedné straně zdánlivě snaží přispět ke snížení počtu politických vězňů v Rusku, na druhé straně naopak přispívá k tomu, že počet lidí nespravedlivě zbavených svobody v Rusku roste.
Podle dostupných informací americké úřady stále častěji deportují ruské občany, kteří v USA žádají o azyl. Například podle informací Rádia Svoboda bylo od června do prosince 2025 z USA deportováno nejméně 200 ruských občanů. Část z nich žádala o politický azyl právě kvůli svému protiválečnému postoji. Podle údajů serveru Vjorstka byli po návratu do Ruska zatčeni nejméně čtyři z těchto lidí. Jedním z nich je i 35letý protiválečný aktivista Leonid Meljochin z Permu. Na začátku října 2026 byl v Rusku odsouzen k šesti letům odnětí svobody.
Na konci října oznámila Novaja gazeta, jedno z nejznámějších nezávislých ruských médií, které bylo založeno roku 1993, ukončení své činnosti. Bránit její práci se ruské úřady snažily téměř po celou dobu její existence. Její novináři byli napadáni a šest z nich bylo zavražděno. Tlak na Novou gazetu výrazně posílil zejména po únoru 2022. V dubnu 2026 proběhla v redakci několikahodinová policejní razie a v září byli všichni její zaměstnanci, tedy více než sto lidí, označeni za „zahraniční agenty“.
Dne 30. října Novaja gazeta zveřejnila prohlášení, v němž oznámila, že 9. listopadu bude muset opustit své sídlo v centru Moskvy. Vystěhování redakce požadovaly ruské úřady, zároveň jí však odmítly poskytnout náhradní prostory. Současně byla Novaja gazeta zbavena také možnosti přijímat finanční dary od čtenářů.
Poté, co se tato zpráva objevila v médiích, přišlo několik obyvatel Moskvy k sídlu Nové gazety, aby redakci vyjádřili podporu. Někteří z nich přinesli také květiny, které položili k pamětní desce Anny Politkovské. Ta s Novou gazetou spolupracovala od roku 1999 až do roku 2006, kdy byla zavražděna. Jeden z okamžiků, kdy lidé pokládají květiny k pamětní desce, zachycuje fotografie SOTA Vision výše.
Ačkoli z Ruska neustále přichází velké množství špatných zpráv, občas se objeví i zprávy dobré, nebo alespoň relativně dobré.
Dne 23. října se uskutečnila rozsáhlá výměna válečných zajatců mezi Ukrajinou a Ruskem. Na Ukrajinu se vrátilo 261 vojáků, z nichž část Memorial oficiálně uznal za politické vězně. Tři z propuštěných ukrajinských vojáků byli v Rusku nespravedlivě odsouzeni k doživotnímu trestu odnětí svobody.
V rámci téže výměny se na Ukrajinu podařilo vrátit také devět civilních rukojmích. To je obzvlášť důležité, protože dosáhnout propuštění civilistů bývá mimořádně obtížné. Mezinárodní humanitární právo stanoví mechanismy pro výměnu válečných zajatců, zatímco pro civilisty žádné obdobné mechanismy neexistují. Tito lidé mají být okamžitě propuštěni bez jakýchkoli podmínek, Rusko však tuto povinnost nedodržuje.
Další dobrou zprávou je propuštění 74letého amerického občana Stevena Hubbarda. Ten žil na Ukrajině už od roku 2014 a v roce 2022 byl zatčen ruskými vojáky. Ruský soud jej obvinil z toho, že se zapojil do války na straně Ukrajiny, a odsoudil k šesti letům vězení. 21. října mohl z Ruska odletět.
Dne 29. října se po celém světě konala pietní akce Navracení jmen, v jejímž rámci si lidé připomínají jména obětí sovětského politického teroru. Ruské úřady se tuto akci snaží zakázat. Nejvíce lidí se jí tradičně účastnilo v Moskvě u Soloveckého kamene, avšak od roku 2020 úřady nepovolují její konání na tomto místě a v den akce u kamene hlídkují policisté.
Přesto se zde 29. října každoročně objevuje množství květin. Letos je ke kameni tradičně položila řada zahraničních diplomatů, včetně českého velvyslance, a také například spoluzakladatel Memorialu a náš dlouholetý kolega Jan Račinskij.
Další Solovecký kámen se nachází v Petrohradě. I k němu letos lidé položili mnoho květin na památku obětí politických represí.
Květiny u Soloveckého kamene v Moskvě (fotografie nahoře a vlevo), 29. října 2026. Květiny u Soloveckého kamene v Petrohradě (fotografie vpravo), 30. října 2026. Všechny fotografie: SOTA Vision.
Akce na památku obětí sovětských represí se 29. a 30. října konaly také v Petrohradě na Levašovském hřbitově a v Moskvě na Butovském polygonu. Obě tato místa patřila v době stalinských represí k největším popravištím NKVD.
V Moskvě bylo na místě konání akce přítomno velké množství příslušníků bezpečnostních složek, zatímco v Petrohradě se ceremonie zúčastnili také členové místní městské správy, a dokonce i petrohradský metropolita Varsonofij. Lidé rovněž pokládali květiny a zapalovali svíčky u památníku perzekvovaným Ukrajincům, který je od února 2023 zahalen černou fólií.
Dne 7. října uplynulo 20 let od vraždy známé novinářky a kritičky Putinova režimu Anny Politkovské. V tento den přinesli obyvatelé Moskvy ke vchodu do jejího domu květiny a umístili tam také několik pamětních tabulek. Ty však byly již následující den odstraněny.
Dne 9. října 2026 by opoziční politik Boris Němcov, který byl v roce 2015 zastřelen v centru Moskvy, mohl oslavit své 67. narozeniny. Ten den přineslo mnoho lidí na místo jeho vraždy květiny, večer však většinu kytic odnesli pracovníci komunálních služeb.
Na horní fotografii: účastníci minuty ticha na památku Borise Němcova, Moskva, 9. října 2026. Dole: květiny u domu Anny Politkovské, 7. října 2026. Na lístku vpravo je napsáno „Láska je silnější než strach“. Všechny fotografie: SOTA Vision.
V říjnu přišly z Ruska také dvě zprávy, které se na dnešní poměry zdají zcela neuvěřitelné.
Ruské úřady zastavily trestní stíhání 38leté Lidy Moniavy, která již řadu let vede nadační fond Dům s majákem, jenž pomáhá nevyléčitelně nemocným dětem a mladým lidem. Hrozilo jí až 10 let odnětí svobody za to, že na sociálních sítích vyjádřila soucit s Ukrajinci, kteří zahynuli v důsledku ruské agrese. Údajně šířila nepravdivé informace o ruské armádě. Zadržení Moniavy však vyvolalo obrovský ohlas veřejnosti a právě ten podle jejího advokáta vedl k tomu, že trestní stíhání bylo nakonec zastaveno „pro absenci znaků trestného činu“.
Další téměř neuvěřitelnou zprávou je, že nezletilá Anna Žuravljova byla vyřazena z oficiálního seznamu „teroristů a extremistů“. Anna byla zadržena v roce 2023 ve věku 14 let na základě obvinění z propagaci terorismu a ve vězení strávila více než rok a půl. Tam ji spoluvězeňkyně krutě mučily.
Případ Anny se stal hodně známým a o jejím příběhu se hodně psalo v médiích. V létě roku 2025 byla Anna propuštěna domů se zákazem vycestování z Ruska. V říjnu 2026 pak vyšlo najevo, že trestní řízení proti ní bylo zastaveno. Anna byla také vyřazena ze seznamu „teroristů a extremistů“, který s sebou nese řadu velmi závažných byrokratických a finančních omezení a na nějž ruské úřady často zařazují osoby pronásledované z politických důvodů.
Za relativně pozitivní zprávu lze považovat také to, že podle informací lidskoprávních organizací ruské úřady stále častěji vedle věznění sahají také k metodě „vytlačování“ lidí neloajálních režimu ze země. Někdy o tom představitelé bezpečnostních složek otevřeně hovoří už při zatýkání. V jiných případech to vyplývá z postupu vyšetřovacích orgánů, které sice zahájí trestní stíhání, ale člověka hned nepošlou do vazby, a tím mu ponechají možnost odjet ze země. Tato praxe se uplatňovala už za sovětských časů a ruské úřady se k ní dnes opět částečně vrací.
Výrazným příkladem z nedávných zpráv je příběh Jeleny Morgunové, manželky 26letého opozičního umělce a aktivisty Pavla Kriseviče. Sám Krisevič strávil několik let v ruském vězení a i po propuštění v lednu 2025 byl nadále vystaven nátlaku ze strany bezpečnostních složek. V prosinci 2025 proto z Ruska společně s manželkou emigroval.
V létě 2026 odjela Jelena Morgunova do Ruska, aby navštívila své nemocné rodiče. Zde byla zadržena a ve vězení strávila téměř měsíc. Nakonec však dostala možnost odjet, přičemž podle jejích slov jí FSB otevřeně sdělila, že má na odjezd pouhé tři dny.
Podrobnější informace o tom, jak FSB „vytlačuje“ ze země lidi, kteří nesouhlasí s režimem, si můžete přečíst v angličtině ZDE.
