Ruský zákon v praxi: jeho obětmi se staly i organizace připomínající sovětské zločiny a bojující za lidská práva
31. březen 2026 | Současné Rusko
Přijetí zákona o zahraničních agentech v Rusku v roce 2012 nakonec vedlo k zásadnímu omezení či úplnému zastavení činnosti mnoha nezávislých organizací a představitelů občanské společnosti. Oběťmi tohoto zákona a dalších perzekucí v Rusku se staly i paměťové a lidskoprávní organizace připomínající zločiny sovětské minulosti, na kterou současný Putinův režim plynule navazuje. Bylo mezi nimi i sdružení Memorial, laureát Nobelovy ceny míru, nebo unikátní muzeum Perm-36, zřízené na místě bývalého tábora Gulagu Viktorem Šmyrovovem a jeho ženou Taťánou Kursinou.
„Není se čeho bát, nic nového nezavádíme, chceme jen větší transparentnost, takový zákon mají dávno v Americe, a ten je mnohem přísnější.“ To jsou slova Vladimira Putina z roku 2012, když obhajoval zavádění zákona o zahraničních agentech. Připomíná vám to aktuální prohlášení některých českých vládních představitelů?
Přijetí zákona o zahraničních agentech může být jenom začátek snahy zlikvidovat a kriminalizovat organizace (i jednotlivce), které se věnují širokému spektru činností od dobročinnosti po ochranu životního prostředí. Právě přijetí obdobného zákona v Rusku v roce 2012 nakonec vedlo k zásadnímu omezení a v řadě případů k úplnému zastavení činnosti mnoha nezávislých organizací a představitelů občanské společnosti. Jedním z cílů likvidace v Rusku se staly i paměťové instituce připomínající sovětské zločiny, Gulag, popravy, deportace a dalších druhy stalinských represí. Cílem v tomto případě bylo zlikvidovat zkoumání nepohodlné komunistické minulosti, na níž ovšem Putinův režim navazuje a v mnohém ji opakuje. Proto chce vymazat zmínky o její zločinné podstatě, o českých obětech i o podobnosti s dneškem.
Jedním z nejvýznamnějších příkladů jsou naši kolegové ze sdružení Memorial
Za svou dlouholetou práci v oblasti historického výzkumu a ochrany lidských práv sdružení obdrželo v roce 2022 Nobelovu cenu míru. Ruské úřady na něj však už od počátku nultých let začaly vyvíjet čím dál větší nátlak a jeho spolupracovníci čelili četným výhrůžkám.
Pojďme se podívat na anatomii tohoto tlaku, který začíná právě zákonem o zahraničních agentech v roce 2012.
- Již v březnu 2013 proběhla první kontrola činnosti Lidskoprávního centra Memorial, jedné ze dvou zastřešujících organizací Memorialu. Ruské úřady po něm požadovaly, aby se dobrovolně zaregistrovalo jako „zahraniční agent“, což kolegové odmítli.
- Na jaře 2014 však byla legislativa zpřísněna a Lidskoprávní centrum Memorial bylo do tohoto registru zařazeno nuceně. V říjnu 2016 byla na seznam „zahraničních agentů“ nuceně zařazena druhá zastřešující organizace Memorialu, Mezinárodní Memorial.
- Postupně začaly ruské úřady prohlašovat za „zahraniční agenty“ také další pobočky Memorialu po celém Rusku. Například v červenci 2015 byla na seznam zařazena pobočka v Republice Komi, v únoru 2016 pobočky v Jekatěrinburgu a Rjazani, v srpnu 2017 pak pobočka v Krasnodaru.
- Jednotlivé organizace ze sítě Memorialu se proti všem těmto nespravedlivým rozhodnutím neustále bránily u soudů. Zároveň pokračovaly ve své hlavní činnosti, tedy archivní, výzkumné a lidskoprávní práci. Tlak ze strany státu však pořád sílil, což lidskoprávní aktivista a dlouholetý člen Memorialu Alexandr Čerkasov v roce 2017 popsal takto: „Čelíme neustálým útokům ze strany provládních aktivistů, ale také pomlouvačným mediálním kampaním. Kvůli této nálepce se s námi bojí komunikovat úředníci, přestože to není oficiálně zakázáno. Obrovské množství času musíme věnovat reportům, soudům a přípravě podkladů pro opakované kontroly ze strany prokuratury. To vše se stalo naší každodenní rutinou, která naši práci výrazně komplikuje.“
- Jedním z nejúčinnějších nástrojů nátlaku se staly vysoké finanční pokuty, které úřady pravidelně ukládaly organizacím ze sítě Memorialu za údajné porušování zákona o „zahraničních agentech“. Například v září 2015 uložil soud Lidskoprávnímu centru Memorial pokutu ve výši 600 tisíc rublů (více než 150 tisíc Kč).
- Od roku 2019 pak začaly pokuty přicházet prakticky nepřetržitě a jejich celková výše rychle narůstala: jen od října 2019 do ledna 2020 byly Memorialu vystaveny pokuty v celkové výši přes 4 a půl milionu rublů (více než 1 150 000 Kč). Na jejich úhradu přispívali podporovatelé Memorialu po celém světě.
- Na konci roku 2021 rozhodly ruské soudy o zrušení dvou klíčových organizací Memorialu, výše zmíněných Mezinárodního Memorialu a Lidskoprávního centra Memorial. Formálním důvodem bylo údajné systematické porušování zákonů o „zahraničních agentech“, objevila se však i obvinění z ospravedlňování terorismu či extremismu.
- Tlak na Memorial pokračuje dodnes a ruské úřady k tomu aktivně využívají nejrůznější metody. Zákon o „zahraničních agentech“ se však ukázal jako jeden z těch nejefektivnějších nástrojů. Zatímco dříve úřady na tento seznam zařazovaly nejrůznější právnické osoby ze sítě Memorialu, nyní tam pravidelně zařazují jednotlivé už jeho jednotlivé spolupracovníky – jak ty, kteří z Ruska emigrovali, tak ty, kteří tam navzdory všemu zůstávají.
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
