Držitelům Nobelovy ceny míru nyní hrozí až 12 let odnětí svobody a činnost organizace na území Ruska byla zakázána. 9. dubna 2026 o tom rozhodl ruský soud.
Nejvyšší soud Ruské federace začal 9. dubna 2026 v dopoledních hodinách projednávat žalobu o označení sdružení Memorial za extremistickou organizaci. Rozhodnutí bylo bohužel naprosto předvídatelné. Memorial byl za extremistickou organizaci skutečně označen a jeho činnost na území Ruské federace oficiálně zakázána.
Memorial je nejstarší ruskou lidskoprávní organizací. Po celá desetiletí usiluje o pravdivý výklad historie sovětského teroru a zasazuje se o obranu lidí, kteří dnes v Rusku čelí politické perzekuci. Ruské úřady však na organizaci dlouhodobě vyvíjí nátlak, několik organizací Memorialu už bylo zlikvidováno a nyní bylo sdružení označeno za extremisty. Hořkou ironií je, že podle samotných ruských zákonů je právě maření zákonné činnosti občanských organizací považováno za extremismus. Statut extremistické organizace znamená pro členy sdružení přímé ohrožení a činnost organizace prakticky znemožňuje.
Největšímu riziku čelí pochopitelně vedoucí pracovníci a lidé, jejichž jména se nejvíce objevují v médiích. V bezpečí se však nyní nemůže cítit prakticky nikdo, kdo má s Memorialem jakoukoli spojitost za celou dobu jeho existence. Nemusí se jednat o přímou spolupráci, stačí například zaslání finančního daru v rámci crowdfundingu, sdílení obsahů na sociálních sítích nebo dokonce jen uchovávání knih, které Memorial vydal. To vše může být považováno za důkaz spojení s „extremistickou organizací“ a za podporu její činnosti.
Spolupracovníci Memorialu mohou být obviněni z organizování činnosti extremistické organizace (až 12 let vězení), z účasti na její činnosti (až 6 let vězení), z jejího financování (až 8 let vězení), případně také z veřejných výzev k extremistické činnosti (až 5 let vězení).
Memorial v soudním jednání navíc figuruje jako „Mezinárodní společenské hnutí Memorial“. Žádná taková organizace oficiálně neexistuje. To však bude s největší pravděpodobností hrát do karet úřadům. Získají tak záminku k pronásledování jakýchkoli organizací, iniciativ a projektů, v jejichž názvu se vyskytuje slovo „Memorial“.
Rozhodnutí soudu vstoupí v platnost okamžikem zveřejnění informace o „Mezinárodním společenském hnutí Memorial“ na seznamu extremistických organizací, který vede ruské ministerstvo spravedlnosti. To by se mohlo stát už v nejbližších týdnech.
Údajnou spojitost s extremismem využívají ruské úřady už delší dobu jako nástroj k vyvíjení nátlaku na „neloajální“ organizace a jednotlivce:
- Vedle skutečně nebezpečných subjektů najdeme na oficiálním ruském seznamu „teroristů a extremistů“ i organizace, které tam byly zařazeny zjevně z politických důvodů (například Navalného Fond boje proti korupci nebo demokratické mládežnické hnutí Věsna).
- Najdeme zde také řadu náboženských organizací, z nichž nejznámějším příkladem jsou Svědkové Jehovovi.
- Za extremistické jsou v Rusku označeny také například neexistující „Mezinárodní hnutí satanismu“ a „Mezinárodní hnutí LGBT“.
- V březnu 2022 byla za extremistickou organizaci označena také společnost Meta Platforms Inc. (vlastník Facebooku a Instagramu).
Represe v číslech
- Celkově je na oficiálním ruském seznamu „teroristů a extremistů“ v současnosti více než 800 organizací a více než 20 000 fyzických osob.
- Podle údajů Memorialu z března 2026 bylo za účast v extremistických organizacích odsouzeno k trestu odnětí svobody 242 osob, z toho 17 žen (10 z nich jsou stoupenkyně Svědků Jehovových).
- Průměrný trest za účast v organizaci zařazené na seznam extremistických organizací činí přibližně 4 roky a 9 měsíců, u žen kolem 3 let.
- Zařazení na tento seznam je vedle rizika reálného odnětí svobody spojeno s celou řadou diskriminačních omezení. Mezi ty největší důsledky patří blokace bankovních účtů a úplný zákaz finančních transakcí.
O Memorialu
- Od 80. let pracovníci Memorialu shromažďují informace o obětech sovětského teroru. Vytvářeli první digitální databáze, kde lidé mohli dohledat údaje o svých perzekvovaných příbuzných.
- Mapují také situaci současných ruských politických vězňů a pomáhají jim i jejich rodinám.
- Vyrážejí do konfliktních oblastí, aby dokumentovali válečné zločiny a vyprávěli pravdu o tom, co viděli.
- Memorial pomáhá lidem, kteří byli nuceni utéct před válkou, i těm, kdo čelí diskriminaci, násilí a svévoli bezpečnostních složek.
- Vyšetřovali vraždy a zmizení civilistů v Čečensku, shromažďovali svědectví obětí a v Budjonnovsku se dokonce nechali vyměňovat za rukojmí.
- Díky Memorialu se svět dozvídal o bezpráví, kterého se dopouštějí ruské úřady na Severním Kavkaze i v dalších regionech.
- Memorial dokumentoval, jak se v Rusku přepisují dějiny a zahlazují zločiny minulosti, jakými zákony se oficiální moc ospravedlňuje a nutí společnost mlčet.
- Od roku 2014 Memorial aktivně vystupuje proti agresi Ruska vůči Ukrajině a pečlivě toto dění dokumentuje.
- Téměř 40 let se staví proti nenávisti a násilí, bojuje za lidská práva, důstojnost a svobodu a za svou práci získal Memorial mezinárodní uznání, včetně Nobelovy ceny míru.
- V Rusku byli však pracovníci Memorialu unášeni, zavíráni do vězení a zabíjeni. Jednotlivé součásti organizace patřily mezi první, které byly úřady označeny za „zahraniční agenty“. Čelili neopodstatněným kontrolám a domovním prohlídkám, rušení akcí a zabavování prostor.
To všechno ale nebyl konec. Nyní ruská státní moc sáhla po dalším represivním nástroji v podobě označení Memorialu za extremistickou organizaci.
V Česku se představitelé státu neštítí ve veřejných projevech označovat nezávislé organizace za teroristy. Zatím nemají oporu v diskriminační legislativě a soudních rozhodnutích. Nedopusťme, aby to u nás došlo tak daleko jako v Rusku!








.jpg)






















.jpg)






.jpg)








.jpg)










