Tábor fungoval v letech 1940 - 1943. Byli do něj transportováni polští Židé z ghett v Sosnovci a Będzinu. Podíleli se na přípravných pracích při stavbě budoucí teplárny (výkopy, betonování).
V srpnu 1943 byl tábor uzavřen a vězni odvezeni do jiných táborů, možná také k likvidaci do Osvětimi, která je odtud vzdálena pouhých 60 kilometrů. V táboře bylo internováno kolem 500 lidí celkem v osmi dřevěných barácích včetně marodky a kuchyně. Na vězně dohlíželo 30 strážných z jednotek SS a také civilní zaměstnanci. V táboře bylo časté bití a docházelo i k vraždám vězňů. Tábor byl obehnán ostnatým drátem a nacházel se v těsné blízkosti tábora pro sovětské válečné zajatce.
Panoramatická fotografie: židovský tábor se nacházel v místě dnešního skladiště za ohradou; v místech za zeleným potrubím byl pak tábor pro sovětské zajatce:
I dnes je území obehnáno ostnatým drátem, ovšem už jen jako oplocení areálu skladiště, které slouží přilehlé teplárně. Původní baráky již nestojí, na jejich místě jsou jinak orientované skladištní budovy a velké parkoviště. Jediné, co se zachovalo, je původní perimetr tábora. Dnešní skladiště jej poměrně věrně kopíruje.
U přilehlé teplárny stojí od roku 2016 malý památník připomínající existenci tábora.
