Oleg Orlov je známý ruský bojovník za lidská práva a jeden ze zakladatelů sdružení Memorial. Bývalý politický vězeň. Od srpna 2024 pobývá v nuceném exilu v Berlíně.
Oleg Orlov se narodil 4. dubna 1953 v Moskvě. Povoláním je biolog, ale již od konce 70. let, po sovětské invazi do Afghánistánu, začal vyrábět a distribuovat letáky s kritikou války, ale také například s informacemi o činnosti polského protikomunistického hnutí Solidarita.
Od roku 1988 až dodnes se Orlov aktivně podílí na činnosti sdružení Memorial, kde se věnuje především práci v oblasti lidských práv. Jako nezávislý pozorovatel Orlov navštívil mnoho oblastí ozbrojených konfliktů, jako je Arménie, Ázerbájdžán, Moldavsko, Čečensko a další.
Za svou lidskoprávní činnost a otevřenou kritiku ruských úřadů byl Orlov opakovaně pronásledován. Například v roce 2007 byl se svými kolegy unesen a zmlácen a roce 2010 bylo proti Orlovovi za kritiku čečenského lídra Ramzana Kadyrova zahájeno trestní stíhání (v roce 2012 bylo však ukončeno).
Od roku 2014 Orlov důsledně podporuje Ukrajinu. Po vypuknutí otevřené války v únoru 2022 se okamžitě veřejně postavil na stranu Ukrajiny, zejména několikrát vycházel do centra Moskvy s protiválečnými transparenty, za což čelil pokutám. Kvůli svému jasnému proukrajinskému postoji strávil téměř půl roku ve vězení. Po rozkliknutí naleznete podrobnosti o průběhu jeho pronásledování.
Dne 21. března 2023 proběhla u Olega Orlova domovní prohlídka. Ve stejný den se domovní prohlídky uskutečnily také u dalších spolupracovníků Memorialu a jejich příbuzných; důvodem se stalo trestní řízení ve věci rehabilitace nacismu zahájené proti Memorialu na začátku března 2023.
Po výsleších byli spolupracovníci Memorialu propuštěni se statutem svědků, Olega Orlova však čekal další výslech. Ještě téhož dne proti němu bylo zahájeno trestní stíhání ve věci opakovanou diskreditace ruské armády. Podle ruských úřadů se této „diskreditace“ dopustil už dvakrát dříve, když v centru Moskvy protestoval s protiválečnými transparenty, což bylo však vyhodnoceno jako správní přestupky. Důvodem k zahájení trestního stíhání se pak stal ruský překlad jeho článku Chtěli fašismus, tak ho mají, který Orlov v listopadu 2022 zveřejnil na svém facebookovém profilu. Článek ostře odsuzuje ruskou agresi proti Ukrajině; původně vyšel ve francouzském periodiku Mediapart.
Jedinými svědky obžaloby byli dva zástupci hnutí Veteráni Ruska, přičemž se jejich svědectví z 97 % shodovala. Podkladem pro obvinění Orlova byl jazykový rozbor ruského překladu článku Orlova, který vypracovali spolupracovníci Centra sociokulturních expertíz Natalija Krjukova a Alexandr Tarasov. Oba se již dříve podíleli na pronásledování opozičních činitelů a organizací, zejména likvidaci lidskoprávního centra Memorial v prosinci 2021. Krjukova byla také spoluautorkou jazykového rozboru v procesu s předsedou karelského Memorialu Jurijem Dmitrijevem.
Úroveň jazykových expertíz, které zpracovávají Krjukova a Tarasov, mají obecně velmi nízkou úroveň, což se ukázalo i v procesu s Orlovem. Podle profesionálních lingvistů obsahoval jejich rozbor velké množství gramatických a syntaktických chyb a některé formulace byly přímo zavádějící. Ze dvou vět například vyplývalo, že Orlov souhlasí s vojenskou agresí Ruska proti Ukrajině. Autoři rovněž využívali řadu nepochopitelných argumentů a odkazovali se dokonce na Star Wars a boj „světlé a temné strany síly“. (A když se Krjukové během soudního slyšení zeptali, co tím přesně myslela, na otázku [odpovědět nedokázala a při pokusu o vysvětlování spletla postavy Jediů s „dýdžeji“. Někteří příznivci Orlova tuto absurditu současného ruského soudního systému zdůraznili tak, že si nasadili masky Jediů a přišli v nich před budovu soudu Orlova podpořit.)
První soud v procesu s Orlovem proběhl 8. června 2023. 11. října byl Orlov uznán vinným z opakované diskreditace ruské armády a odsouzen k pokutě ve výši 150 000 rublů (cca 35 000 Kč), což byl na poměry dnešního Ruska relativně mírný trest.
Státní zastupitelství se ale proti tomuto rozsudku už na konci října 2023 odvolalo. Místo peněžitého trestu pro Orlova požadovalo 3 roky odnětí svobody, což je nejvyšší možná trestní sazba v rámci daného ustanovení trestního zákoníku. Tuto změnu státní zastupitelství vysvětlilo tím, že Orlov údajně i nadále chová „politickou a ideologickou nenávist vůči vojákům ozbrojených sil Ruské federaci“ a spolu s Memorialem pokračuje v podkopávání stability tamní občanské společnosti.
Následně obžaloba požádala o kompletní zrušení rozsudku v případu Orlova, a dne 14. prosince 2023 moskevský městský soud této žádosti vyhověl. Celý případ se tím vrátil k projednání, které ale probíhalo ve velkém spěchu.
Dne 27. února 2024 byl Orlov odsouzen k 2 letům a 6 měsícům vězení.
U soudu Orlova hájila známá právnička Katěrina Těrtuchina, ale také Dmitrij Muratov, šéfredaktor ruského opozičního listu Novaja Gazeta a nositel Nobelovy ceny míru za rok 2021, který se procesu účastnil jako nezávislý obhájce. Soudy s Orlovem vyvolaly pozornost široké veřejnosti a médií po celém světě a na každém zasedání ho přišlo podpořit velké množství lidí včetně zástupců ambasád z Evropy, Velké Británie a USA.
Během soudních zasedání v červnu až říjnu 2023 Oleg Orlov důsledně rozebíral argumenty obžaloby, aby spolu se svou obhajobou prokázal jejich bezdůvodnost. Tento soudní proces vnímal jako pokračování své dlouholeté práce v oblasti lidských práv a také jako boj za spravedlnost, a to především pro stovky současných politických vězňů, jejichž práva ruské úřady hrubě porušují.
Po zrušení prvního rozsudku a začátku přezkoumání případu ale Orlov celý proces označil za zjevně nespravedlivý a po vzoru sovětských disidentů se ho zcela odmítl účastnit. Dění v soudní síni prakticky ignoroval a místo toho si demonstrativně četl román Proces od Franze Kafky. Se svědky obžaloby a soudkyní komunikovala proto během nových soudů skoro výhradně jeho právnička Katěrina Těrtuchina.
Ve vězení čelil Oleg Orlov, stejně jako ostatní političtí vězni v Rusku, nátlaku ze strany vězeňské správy. Zejména mu byla odepřena lékařská péče, což mu dokonce hrozilo ztrátou sluchu. Ruské úřady mu také bránily v komunikaci s právníky. Když se proto na konci července 2024 objevila zpráva, že Oleg Orlov „opustil“ svou celu a odjel „neznámým směrem“, měli jeho příbuzní i podporovatelé oprávněné obavy o jeho život a zdraví. Naštěstí byl spolu s několika dalšími politickými vězni propuštěn v rámci rozsáhlé výměny vězňů mezi Ruskem a Západem.
Od srpna 2024 žije Oleg Orlov v Berlíně. Vzhledem k tomu, že se nesmí vrátit do Ruska, přestěhovala se do Berlína také jeho manželka Taťána. Orlov i nadále působí v organizaci Memorial a aktivně se věnuje lidskoprávní činnosti. Stal se například jedním z iniciátorů kampaně People First usilující o propuštění osob zbavených svobody v důsledku ruské agrese proti Ukrajině. Na začátku roku 2025 také navštívil spolu s dalšími kolegy z Memorialu s oficiální lidskoprávní misí několik ukrajinských měst včetně Charkova, Buči, Černihiva a Chersonu. Jednalo se o první misi ruských obránců lidských práv na území Ukrajiny od roku 2022. Výsledkem byla tato podrobná zpráva o ruských válečných zločinech.
- Více informací o průběhu pronásledování Olega Orlova naleznete zde:
Podrobný popis a zápisky z procesu s Orlovem (v ruštině).
Český překlad článku Chtěli fašismus. Tak ho mají, za nějž byl Oleg Orlov souzen
Závěrečná řeč Olega Orlova, říjen 2023 (v českém překladu)
Závěrečná řeč Olega Orlova před soudem po přezkoumání případu, únor 2024 (v českém překladu)
Olegu Orlovovi ve vězení hrozí ztráta sluchu
Dopis Orlova z vězení (v českém překladu)
Prohlášení Memorialu k uskutečněné výměně zajatců
MEDAILONKY DALŠÍCH VĚZŇŮ, KTERÝM SE VĚNUJE NAŠE VÝSTAVA PUTINOVA KLEC:
- Antonina Favorskaja
- Arsenij Turbin
- Jevgenija Majboroda
- Alexandr Gabyšev
- Alexej Nurijev, Roman Nasryjev
- Darja Kozyreva (propuštěna v březnu 2026)
- Jurij Dmitrijev
- Darja Poljudova
- Alexej Moskaljov (propuštěn v říjnu 2024)
.jpg)
